Základní údaje
info | Reprodukováno např. v monografii Karel Srp: Bohumil Kubišta, Zářivý krystal, str. 319, obr. 191, Nakladatelství Arbor vitae v Řevnicích a Galerie výtvarného umění v Ostravě 2014. |
O autorovi | Malíř, grafik, publicista, výtvarný kritik. V letech 1903-1905 studoval v Praze na Uměleckoprůmyslové škole, Akademii výtvarných umění u Vlaho Bukovace, v Soukromé výtvarné škole Karla Reisnera a v Uměleckém ateliéru Eduarda Karla, v letech 1906-1907 pokračoval ve studiu v Itálii ve Florencii na Accademia di Belle Arti di Firenze (Akademie výtvarných umění) a Reale Instututo delle Belle Arti. Po návratu do Prahy v roce 1907 studoval na České škole technické. V letech 1907 a 1908 se účastnil výstav Osmy s moderní generací výtvarníků. Z existenčních důvodů vstoupil do armády, působil jako důstojník dělostřelectva v chorvatské Pule. Po skončení války zemřel na španělskou chřipku. |
Popis
O autorovi
Bohumil Kubišta, narozený 21. srpna 1884 ve Vlčkovicích a zemřelý 27. listopadu 1918 v Praze, byl významným českým malířem, grafikem a výtvarným teoretikem. Patřil mezi přední představitele české moderny a byl klíčovou postavou uměleckých skupin Osma, Devětsil a SVU Mánes.
V roce 1903 začal Bohumil Kubišta studovat na Uměleckoprůmyslové škole v Praze, kde následujícího roku přešel na Akademii výtvarných umění do ateliéru profesora Vlaho Bukovace. Avšak studia na Akademii nedokončil a rozhodl se vydat do Paříže a Florencie, kde krátce studoval na tamní Akademii výtvarných umění. Během roku 1910 se v Paříži seznámil s prekubistickými díly Picassa a Braqua. Jeho obraz "Kuřák" z roku 1910 je považován za první kubistický obraz v českém umění. Maloval portréty, zátiší a figurální kompozice. Jeho umělecký přístup vycházel z symbolistního pojetí umění a postupně se rozvíjel směrem k futurismu, fauvismu a blížil se až k surrealismu.
Bohumil Kubišta zemřel ve věku 34 let na španělskou chřipku 27. listopadu 1918 v Praze. Je pohřben v Kuklenách (dnes součást Hradce Králové). Zanechal po sobě bohaté dílo obsahující 128 olejů, pastelů a grafických prací. Jeho význačné místo v české moderní malbě bylo potvrzeno několika retrospektivními výstavami, například v roce 1920 v Domě umělců českoněmecké Krasoumné jednoty v Praze.