František Chaba se narodil 3. srpna 1925 v Sedlci-Prčici na Benešovsku. Ve výtvarném umění byl samoukem. Svou tvorbu nechal ovlivnit malíři jako byli Jan Zrzavý, Karel Černý a Marc Chagall. Po druhé světové válce se přestěhoval do Prahy, kde se zamiloval do romantických zákoutí, atmosféry uliček a všední poezie města. Praha se stala častým motivem jeho děl. Spisovatel Bohumil Hrabal ho popsal jako někoho, kdo viděl Prahu pohledem venkovského chlapce. V roce 1962 se Chaba stal členem oficiálního svazu výtvarných umělců a přestěhoval se z Kampy na Malou Stranu. Vystavoval jak v České republice, tak v zahraničí. Jeho díla lze nalézt ve sbírce moderního umění Národní galerie v Praze. Kromě malování se Chaba věnoval také tvorbě výprav pro divadlo, například v roce 1993 vytvořil výpravu k opeře Jakobín od Antonína Dvořáka pro Národní divadlo. Mimo jiné vystavoval v Galerii U Lužického semináře v roce 2007, na zámku v Dobříši v roce 2001 a v Uherském Hradišti v roce 1998.