Ivan Klíma se narodil 14. září 1931 v Praze jako syn Viléma Klímy, vynálezce a světového odborníka na silnoproudé motory. Jeho rodiče byli židovského původu. Za druhé světové války strávil tři a půl roku v koncentračním táboře Terezín, ze kterého se dostal jako čtrnáctiletý. Po studiu na gymnáziu a Filozofické fakultě Univerzity Karlovy pracoval jako redaktor a později v nakladatelství Československý spisovatel.

Vstoupil do KSČ v roce 1953, ale byl později vyloučen a definitivně vyškrtnut v roce 1970. V roce 1969 odjel do USA, kde působil jako hostující profesor na Michiganské univerzitě. Po návratu do Československa se stal zakázaným autorem, publikoval v samizdatu a exilu a živil se různými profesemi. Klímovi literární žánry zahrnují prózu, dramata, reportáže, eseje, fejetony a knížky pro děti. V roce 2013 podpořil založení Liberálně ekologické strany (LES).

Za své literární dílo obdržel mnoho ocenění, včetně Ceny Franze Kafky za celoživotní dílo v roce 2002 a ceny Magnesia Litera za paměti "Moje šílené století" v roce 2010. Společně s Jiřím Peňásem získal Cenu Ferdinanda Peroutky za rok 2013. Ivan Klíma je spolu s Milanem Kunderou a Patrikem Ouředníkem nejpřekládanějším žijícím českým autorem.