František Drtikol byl přední český fotograf, ale také malíř. Od roku 1911 se Drtikolovy fotografie začaly objevovat na fotografických výstavách v Čechách a později jeho fotografická tvorba dosáhla i světového ohlasu. V roce 1925 získal cenu Grand Prix na Mezinárodní výstavě moderního dekorativního a průmyslového umění v Paříži. Fotografii se Drtikol věnoval v letech 1901 až 1935. Poté přešel na dráhu malíře a malba ho provázela až do jeho smrti. Obrazy však nebyly určeny pro širší veřejnost, ani na veřejné výstavy. Drtikol je rozdával svým známým a svým duchovním žákům. V Drtikolově malířském díle nacházíme dvě hlavní vyjadřovací polohy. První z nich navazuje na jeho poslední fotografické období vyřezávaných figurek, zde dominuje stylizovaná postava, popřípadě se jedná o krajiny a rostliny. Ve druhé poloze se Drtikol věnoval nefigurální malbě, která byla zaměřena výhradně na práci se světlem a s barevnou a tvarovou symbolikou. Do všech svých maleb, stejně jako do fotografií, dokázal Drtikol mistrovsky vštípit spirituální poselství.