Základní údaje
| signatura | popsáno, datováno, signováno vlevo dole: Montparnasse, Rue de la Gaité, 1968 Milada Marešová |
| technika | kombinovaná technika |
| rozměry | výřez pasparty: 20 x 28,5 cm |
| rok | 1968 |
Popis
Vizuálně poutavá kresba Montparnasse (Rue de la Gaité) je bravurní a kreslířsky vyzrálou kompozicí Milady Marešové, ve které vyobrazila různé typy lidí s nádechem grotesknosti, čímž dodala scéně živost a osobitý charakter. Při tvorbě kresby ji nepochybně inspirovaly vzpomínky na pobyt v Paříži. Dílo je charakteristickým příkladem výjevů z rušných ulic, kterým se Marešová věnovala již od poloviny 20. let. V kresbě se zrcadlí mistrovská schopnost Milady Marešové zachytit atmosféru doby a lidské emoce s jemným humorem i hlubokou reflexí, což činí její tvorbu mimořádně ceněnou.
O autorovi
Milada Marešová byla významná česká malířka a ilustrátorka, narozená 16. listopadu 1901 v Praze. Její umělecká tvorba zahrnovala malbu, kresbu a ilustrace. Byla ovlivněna expresionismem německého ražení, zejména hnutím Neue Sachlichkeit (Nová věcnost), což bylo v českém uměleckém prostředí meziválečné doby obvykle odmítáno.
Milada Marešová byla inspirována nejen expresionismem, ale také umělci jako Picasso, Bosch a Henri Rousseau. Tématem jejích obrazů bylo město a lidé, s důrazem na ženy v různých situacích a s různým sociálním postavením. V jejích dílech se také výrazně objevovala sociální témata a problémy.
Studovala na Uměleckoprůmyslové škole (UMPRUM) a následně u Vojtěcha Hynaise na Akademii výtvarných umění. Během studií měla možnost cestovat do Berlína a Paříže, kde studovala u českého výtvarníka Františka Kupky. První samostatnou výstavu měla v Topičově salonu v roce 1925. Její umělecká kariéra zaznamenala větší pozornost až po výstavě v Aventinské mansardě v roce 1930.
Marešová se věnovala také ilustraci knih, bibliofilií a časopisů. Pracovala pro různé publikace, včetně Lidových novin, Prager Presse, Českého slova, Pestrého týdne a Ženského světa.
Během druhé světové války byla Milada Marešová zatčena za spolupráci s ilegálním časopisem V boj a byla odsouzena k 12 letům vězení. Po válce vstoupila do Komunistické strany Československa (KSČ), ale v roce 1969 z ní vystoupila jako protest proti invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Po návratu z cesty do Číny v 60. letech začala znovu malovat, přičemž její poslední obrazy vytvořila v roce 1983. Ke konci života ji omezovala Alzheimerova nemoc.
Zemřela 19. února 1987 v Praze.
