Podzimní aukce 2019

PN datace; vzadu v kroužku č. 64; rámován

expertiza PhDr. N. Blažíčková-Horová; rámováno | Ticho klášterní chodby. Sluneční paprsky dopadají na barevné vitráže a prostupují okny, dokreslují tvary klenby. V dáli na oltáři jemně září světlo a skrze pootevřené okno můžeme na tváři cítit jemné závany čerstvého vzduchu, který proudí prázdnou chodbou. Živá atmosféra nás vtahuje a nutí se podívat za roh. Prostor žije, dýchá a my jsme jeho součástí. Oldřich Blažíček nastoupil na Akademii do figurální speciálky k prof. Schwaigerovi, avšak osobní zájem o architekturu ho přivedl k malbě interiérů. První chrámový prostor následně zachytil při své cestě do Dalmácie. "Křížová chodba v Emauzském klášteře" je datována do roku 1913, tedy pouhý rok po Blažíčkově absolutoriu na Akademii. | V pětadvaceti letech dokázal mistrně zachytit ducha stavby, vtisknout obrazu vlastní život, naučil se vnímat prostor, tvar a atmosféru skrze světlo. V rámci svého širokého tematického rozsahu se autor, jako jeden z mála českých malířů, věnoval právě malbě chrámových interiérů a nutno podotknout, že málokdo dokázal zachytit onu nadpozemskou podstatu chrámu Páně, tak jako Blažíček.

vzadu č. soupisu díla 049R; provenience: původně získáno z ateliéru autora; rámováno | Chlupáč zprvu maloval - jak to nazval doc. Jiří Šetlík - "pro domo", postupem času se však jeho obrazy staly plnohodnotným a vyhledávaným uměleckým počinem, stejně jako jeho sochařská tvorba. Chlupáč nemaloval podle skutečnosti, ale ze vzpomínek, představ a zážitků. Jeho obrazy jsou hutné, jako by sochal plátno. Pomocí světla a barev se snažil svým obrazům propůjčit onu výsadu sochařů, trojrozměrnost zobrazovaného.

expertiza PhDr. J. Čechová; provenience: původně dar autora významnému slovenskému lékaři MUDr. Najmikovi - přiloženo písemné prohlášení z rodiny | z expertizy PhDr. J. Čechové | Ide o známy biblický výjav “Kristus pred Pilátom“, ktorý tvorí figurálna kompozícia s ústrednou postavou Krista stojaceho v dlhom bielom rúchu pred Pontským Pilátom, ktorý bol v rokoch 26 - 33 po Kr. piatym rímskym prefektom provincie Judea. Posudzovaný obraz vykazuje znaky autorovho rukopisu a na prvý pohľad vyzerá na prácu Júliusa Jakobyho z rokov 1944 až 1948, kedy v jeho tvorbe vzniklo viacero novozákonných motívov ako je Vstup do Jeruzalema, Krížová cesta, Golgota a ďalšie. Ježiš pred Pilátom pravdepodobne patrí k novozákonným námetom z uvedeného obdobia tvorby Júliusa Jakobyho.

publikováno: J. Kříž - A. Lamr, Art D, 2003; provenience: původně získáno z ateliéru autora; rámováno | Lamrovy obrazy z let šedesátých vykazují jasnou inspiraci umění exotických kultur. Svá raná díla sám autor označil za "indiánské baroko". Navazoval na znakové, totemické symboly starých kultur, které přetvořil do jakéhosi osobitého expresionismu. "Svítící žena" má ve svém zpracování exotický nádech, avšak může být Madonou, Venuší, Ištarou, mytologie všech kultur je protkaná bohyní plodnosti – matkou. V polovině 60. let, tyto motivy plodnosti a mytologie silně rezonovaly v Lamrově díle, neboť podobou se "Svítící žena" přibližuje soše "Pomona II" (1964), která je římskou bohyní ovoce. Zvolená paleta barev má halucinogenní ráz. Výraz ženy je podmanivý, hypnotický, nelze z ní spustit oči…

expertiza Ing. I. Kopecká, PhDr. J. Orlíková a PhDr. J. Zemina; rámováno, pod sklem | z expertizy PhDr. J. Zeminy | V roce 1939 Zrzavý přestal jezdit do Francie a od tohoto roku začal opět malovat a kreslit český venkov. Zprvu to byly motivy z Českomoravské vrchoviny, jimiž navázal na několik obrazů, které vytvořil v létě roku 1933 v Krásné Hoře nedaleko Německého (nyní Havlíčkova) Brodu a jež pro něhož měly zvláštní význam: jak později napsal, začal tehdy "vidět skutečný svět, poznávat a přijímat jeho krásu" a namaloval Cestu, svůj "nový" typ české krajiny. Jedním z obrazů vzniklých po roce 1939 na Havlíčkobrodsku je kostel v Krásné Hoře. K němu - je zasvěcen Narození sv. Jana Křtitele - měl Zrzavý zřejmě zvláštní citový vztah, poněvadž jej namaloval vícekrát: jsou známy tři verze, jedna, signovaná a datovaná rokem 1940, je nyní v Moravské galerii v Brně, druhá, se signaturou a letopočtem 1943, v Národní galerii v Praze a třetí nesignovaná a nedatovaná je ta, kterou posuzuji.

expertiza prof. PhDr. P. Wittlich, CSc. a PhDr. Mgr. M. Zachař, restaurátorská zpráva ak. mal. rest. Z. Grohmanová; rámováno | Antonín Slavíček, student krajinářské speciálky J. Mařáka na pražské Akademii výtvarných umění a přední představitel českého impresionismu, patří k mimořádným umělcům světového formátu. K malbě zátiší se Slavíček ve své tvorbě uchýlil dvakrát. Poprvé při studiích v Mařákově speciálce, a podruhé po svém návratu z Paříže. Jan M. Tomeš ve své obsáhlé slavíčkovské monografii dává vznik zátiší do souvislosti se Slavíčkovým krátkým pobytem v Bruselu, kde měl mistr možnost studovat díla vlámských malířů rubensovské školy. "Zátiší s konví" odráží i Slavíčkovu zkušenost ze studií na Akademii v Mnichově, kde se seznámil s naturalismem, tehdy považovaným za nejmodernější projev malířství. "Zátiší s konví" je oproti jiným Slavíčkovým zátiším malířsky mnohem vyspělejší. PhDr. Mgr. M. Zachař ve svém odborném posudku dokonce uvádí, že "řemeslná i estetická kvalita zde posuzovaného velmi noblesního zátiší opravňuje vést úvahu o samostatné práci bez přímé školní doktríny". Nelze než souhlasit. Slavíček mistrně zpracoval materiál i barevné ladění, kdy se do skvělého kontrastu dostávají tmavé tony zadního plánu, aby daly vyniknout téměř zářící zelenině v popředí. Kompoziční i světelná struktura obrazu, ukazuje na vysokou malířskou kulturu. Slavíčkova zátiší jsou jistě zajímavým sběratelským artiklem, která pro vášnivé sběratele – nejen Slavíčkova díla – tvoří skvělou možnost k doplnění sbírky.

rámováno

vzadu autorsky na blind rámu č. soupisu ((1176)); uvedeno V. Špála - Soupis díla str. 108; expertiza PhDr. R. Michalová, Ph.D.; rámováno | Z expertizy PhDr. R. Michalové, Ph.D. | Posuzovaný obraz je reprezentativní, kvalitní a výtvarně velmi bohatou Špálovou kyticí většího, vizuálně příjemného formátu. Zcela charakteristickým způsobem zrcadlí autorův osobitý styl, který se vyznačuje neobyčejnou jistotou vedení štětce, živou rukopisnou traktací a mimořádnou zářivostí koloritu. Principy kubismu se pojí s dědictvím fauvismu. Za opulentně koncipovanou kyticí se otevírá úchvatný pohled na nebeskou modř krajiny, představující výsek dvou autorových obrazů, jež tvořily nedílnou součást jeho ateliéru.

PD dedikace; expertiza PhDr. Eliška Schránilová; provenience: dar od autora významnému českému architektovi; rámováno | Z expertizy PhDr. Elišky Schránilové | Posuzovaný obraz souzní s tvorbou Jiřího Johna v období 1969-70. Podzimní témata jsou v těchto letech častá. John zpracovával krajinu v symbolech a metaforách, pohyboval se mezi realitou a myšlenkou a věci viděné soustřeďoval do detailu. To je patrné právě v tomto obrazu, v jeho jednotlivých "přírodních" prvcích. V období kolem roku 1969 se v Johnových obrazech objevovaly výrazně barevné akcenty, tak jak je to právě v tomto obraze. Obraz Fin d´automne je velmi kvalitním dílem Jiřího Johna.