Penny b.l. (979 - 985), mincovna Londýn, Spink.1144 (1,60 g)

Anglická mince jako předloha pro české denáry

Počátky českého státu je část naší historie obestřená ještě stále rouškou nedostatků pramenů a obecné nevědomosti. Mezi
mnohými prameny z této doby nám vyvstává jeden, který byl z velké části elementární pro poznání období přemyslovského
státu od doby vlády sv. Václava/Boleslava I. Jsou jím mince. Představují nejhojnější a nejpestřejší důkazy doby ranných
přemyslovských knížat. Také představují dobové umění a jeho pojetí rukou pracovníků mincovny. Jak se do této doby
pravděpodobně neznámá „mince“ dostala a jak se tak rychle rozšířila do dnes více než 200 různých typů a variant.

Dle G. Skalského lze počátek ražby označit rokem 955 po bitvě na Lechu, kde vítězí spojená německo-česká vojska nad
Maďary a Čechové se na cestě v Bavorsku seznamují s již obíhající mincí a tyto poznatky zužitkují po návratu do vlasti.
Ze zprávy Ibn Jákoba také vyplývá, že se již denáry musely ve finančním trhu etablovat o čemž také svědčí fakt, že denáry
měly své dílce a to tzv. šátečky, kterých bylo do denáru 10.

„V zemi Bújima zhotovují se též lehké šátky z tenké tkaniny v podobě síťky, které neslouží k ničemu. Cena těchto je u nich
stálá: 10 šátků za jeden kírát4. Jimi obchodují a provádějí směnu mezi sebou. to je jejich jmění a hodnota všech věcí,
za ně získávají pšenici, mouku), koně, zlato, stříbro a všechno ostatní.“

Dalším určujícím faktorem je porovnání typů mincí ražených v Bavorsku Jindřichem I./II. s ohledem na mincovní
nálezy. Jedná se však o rozsáhlou problematiku, o níž nelze v krátkosti pojednat. Ve vědeckých kruzích panuje konsenzus,
že ražba českých denárů nejstaršího tzv. devítibodového typu začala zcela jistě okolo roku 955 nejpozději do 966
a s přesností pravděpodobně mezi lety 960 - 962.

První české mince tzv. velkého střížku byly o průměru cca 18–20 mm a vážící okolo 1, 4-0,95gr. Ryzost kovu bylo
opravdu vysoká a to až 950/1000.Někdy, ale dochází k výkyvům a ryzost klesne na 750/1000.

Ethredelský typ (992 - 999) je jeden nejčastějších ze všech denárových ražeb (razil ho především Boleslav II. nebo
Soběslav Slavník v Malíně) Název nese kvůli tomu, že imituje nebo se spíše inspiruje několika typům ražeb anglického
krále Ethelreda II. (979 - 1016), jehož mince se v té době rozšířily na území pevninské Evropy. Revers, na kterém je ruka
se znakem alfa a omega nese vždy opis Boleslavus Dux. Avers je převzat z anglické mince, a nese poprsí krále, opis a
jméno mincmistra nebo mincovny. Pro pochopení ražby mincí je nutné znát také mincovní motivy a jejich poselství.
V přemyslovských Čechách dochází k přejímání vzorů především z říše, ale také překvapivě z Dánska a Byzance, což je
na naše poměry velmi unikátní. Motivy nám ilustrují umění a pohled na něj očima člověka své doby. Jedná se o předměty,
které měli sloužit nejen jako platidlo, ale hlásat moc a prestiž Přemyslovců tam kam mince se svými majiteli cestovaly.