Český šlechtický kříž z roku 1814, zlato, smalty, 30,5x28,5 mm (11,54 g), původní stuha, dále spona s miniaturou Českého šlechtického kříže, rozměr kříže 17x17 mm, celkový rozměr spony 18,5x55 mm (8,30 g), zlato, smalty, ojedinělá nabídka mimořádně vzácného vyznamenání, komplet se sponou dosud nikdy nedražen_RRR!

Znalecký posudek zpracoval 27. 9. 2023 doc. PhDr. Jiří Militký, Ph.D., DSc. (ke stažení zde)

Český šlechtický kříž (Böhmisches Adelskreuz)

Legendární „dekorace“ české šlechtické tělesně stráže císaře Františka I.

Období Napoleonských válek bylo převratným obdobím v Evropských dějinách. Revolucí, která vzplála ve Francii roku 1789
a svrhla starý režim započala řada konfliktů. Nově vzniklá Republika se přes počáteční neúspěchy konsolidovala a dokázala
vojensky čelit téměř celé Evropě. Úspěchy na válčištích umocňuje také slavná osobnost Napoleona Bonaparta, po kterém se pro
konflikt vžil název Napoleonské války.

Rakouské císařství bylo jedním z úhlavních oponentů Francie. Dlouhotrvající válka se nevyvíjela pro císařství dobře.
Napoleonovým přičiněním zaniká Svatá říše římská národa německého a po triumfálním tažení roku 1805 dobijí i hlavní město
monarchie Vídeň. Protinapoleonská koalice Evropských mocností nakonec po střídavých úspěších a prohrách vítězí nad „Grand
Armée“ po katastrofální porážce při Ruském tažení roku 1812. Následné ústupové boje vedené i v Čechách (bitva u Chlumce)
byly předehrou k fatální porážce Napoleona v bitvě u Lipska. Smyčka se i přes nerozhodnost bojů utahovala. Poté co koaliční
vojska Británie dobyla Bordeaux se spojenci pomalu dostávala až k Paříži. Její dobytí a následná abdikace Napoleona byla
základem pro nové uspořádání Evropy. Ani Napoleonův pokus o zvrat po úprku z Elby už neodvrátil restauraci Bourbonského
rodu na Francouzský trůn. Jednání mezi Evropskými státy dovršil tzv. Vídeňský kongres pořádaný roku 1815 a další dodatky
z nadcházejících let.

Jak ale do tohoto kontextu zapadá vyznamenání známé jako Český šlechtický kříž?

České země jako jedna z největších a nejrozvinutějších součástí podunajské monarchie nemalou měrou přispěli k porážce
Francouzů. Na území království došlo také k řadě slavných bitev jako roku 1805 u Slavkova, 1809 u Znojma a 1813 u Chlumce.
Tato válka přispěla k velkému národnímu vzepětí proti nepříteli a podpořila také nacionální české hnutí. V průběhu války se také
mění obranná fáze tzv. Národního obrození na ofenzivní. Mezi přední reprezentanty českých zemí na rakouském dvoře patřila
šlechta. S těmi jsou také spojeny okolnosti vzniku tohoto unikátního vyznamenání. Mezi nejslavnější maršály své doby patřil
Karel Filip ze Schwarzenberka. Ten stále v čele císařských armád již od počátku válek s Francií. Mezi další šlechtici sloužící
v armádě náleží zástupci starých českých rodů jako Jiří hrabě z Valdštejna, svob. pán Jan von Dobřesnký, hrabě František
Xaver Kolowrat a rytíř Ignác z Hesslova, potomek slavného českého dějepisce období před a po-bělohorského Mikuláše
Daczického z Heslova. Tito a další čeští šlechtici tvořili za Napoleonských válek 38členou tělesnou gardu (zvanou také Noblgardu)
samotného císaře, která vzniká pravděpodobně 10. srpna 1813 po vypuknutí poslední fáze této války. Tito šlechtici tak
budou doprovázet císaře v rámci osvobozovacích válek skrz německé státy až do Francie.

Okolnosti vzniku a historické pozadí jsou relativně dobře popsány. Pramenná základna, ač není nijak rozsáhlá osvětluje základní
problematiku. Autoři publikací o tomto vyznamenání čerpali z několika málo oficiálních dokumentů z císařského archivu
a osobních vzpomínek. Velmi cenným pramenem je pozůstalost Jana Nepomuka Daczického z Heslova, po kterém se dochovala
řada rozkazů, cestovních deníků a seznam samotných členů gardy.

Za vznikem presentovaného odznaku stál podnět ze strany české šlechtické gardy. 3. května 1814 v již dobyté Paříží podává
nejvyšší komoří a plukovník hrabě Wrbna a polní podmaršálek svob. pán Duka návrh na povýšení a vyznamenání členů gardy.
Císař František I. vědom si jejich zásluh bez odkladu návrh přijímá a dá komornímu úřadu zhotovit 46 odznakových křížů. Z
nich 38 patřilo českým šlechticům a 8 uherským gardistům. Distribuovat vyznamenání měl sám nejvyšší komoří Wrbna.

Vyznamenání je dokladem perfektní zlatnické práce období klasicismu. Jeho základem je čtyřramenný kříž, podobný dosavadním
císařským vyznamenání jako byl dělový kříž. Vyplněn byl tmavočerveným smaltem a na Av. v poli dozdoben bílým
smaltovaným a zlatem vroubeným Českým lvem. Na reversu na sebe bere podobu medailonu se 7řádkovým nápisem. Corpus
samotného kříže je vyroben ze 14 karátového zlata. Odznak se měl nosit na stužce v zemských barvách a nosil se na levé straně
prsou. Jsou známi různá provedení Rv. Strany kříže lišící se na základě délky a struktury nápisu.

Unikátnost draženého kříže podtrhuje navíc fakt, že k němu náleží i miniatura! To není dosud známá ani v jediném exempláři
a prameny se o ní také nezmiňují! Tvoří ji malý smaltovaný odznáček s motivem Av. připnutý na obdélníkovém zlatém plátku
ozdobeném kuličkami vytvořenými pomocí malého průbojníku. To celé je uchycené ve zlaté obroučce o velikosti 55 mm. V její.
Sám odznáček má velikost 17 mm a je taktéž ze smaltu.

Český šlechtický kříž v aukci AUREA Numismatika je jediným známým kusem, který kdy bude v novodobé historii dražen.
Poslední známá akvizice jiného kříže se uskutečnil převedením od historika Frankenbergera do sbírek VHÚ a pocházel
pravděpodobně z pozůstalosti Svobodného pána Františka Karla Puteani. Další zobrazení kříže se vyskytují v publikacích jako
Obrazy českého státu z roku 1939 a Erbovní knížka na rok 1940. Doposud je známo 9 kusů, a to v soukromé sbírce, sbírce VHU
a ve sbírce státního zámku v Rychnově nad Kněžnou atd.