Základní údaje
rok díla: | 1983 |
technika: | olej, akryl, tužka a barevné tužky na plátně |
rozměr: | 73 x 94 cm |
signatura: | vpravo dole |
rám: | rámováno |
Poznámka k dílu: | Provenience: Jacques Baruch Gallery, Chicago |
datum narození: | 1936* |
O autorovi: | V letech 1955 – 1961 studoval na VŠUP a AVU v Praze, obor malba a grafika u profesora A. Pelce a V. Silovského. V letech 1969 – 1973 byl asistentem Z. Sklenáře a J. Trnky na VŠUP v Praze. Byl členem SČUG Hollar. Jeho počátky ovlivnilo působení v Černém divadle J. Srnce v letech 1961 – 1969, od roku 1966 patří k předním reprezentantům české grafiky v zahraničí. V desítkách grafických a obrazových cyklů vytvořil jeho z nejnaléhavějších a nejpůsobivějších podobenství současného člověka v jeho kontextech mytologických, historických, sociologických. Významný je rovněž cyklus obrazů, kreseb a grafik Iluze a realita, využívající dobové fotografie. Zúčastnil se kolem dvou set kolektivních výstav v zahraničí, kde byl odměněn třiceti čtyřmi cenami. Svým imaginárním realismem ovlivnil tvorbu nejméně jedné generace českých grafiků. Je zastoupen ve sbírkách NG Praha, Centre Georges Pompidou Paříž, Metropolitan Museum of Modern Art New York, Galerie Uffizi Florencie, Stedelijk Museum Amsterodam aj. |
Popis
O autorovi
Jiří Anderle se narodil 14. září 1936 v Pavlíkově na Rakovnicku.
V letech 1951–1959 studoval na pražské Vyšší škole uměleckého průmyslu a v období 1955–1961 pokračoval ve studiu na Akademii výtvarných umění, kde se zaměřoval na malbu pod vedením Antonína Pelce a grafiku u Vladimíra Silovského.
Již v 60. letech se stal známým, především v zahraničí, a jeho umění se vyznačovalo naléhavým a působivým vyjádřením existenciálních otázek a lidské úzkosti, ať už konkrétní (například válka), nebo obecné a nadčasové (nemoc, stárnutí, samota).
Ve své tvorbě používal techniky kresby a grafiky, které si zdokonaloval během profesionálního působení v Černém divadle v letech 1961–1969. V dalších fázích tvorby se postupně přiblížil abstrakci, zatímco v pozdějším období se vrátil k figurálním a křesťanským tématům. K jeho dílům patří například oltářní obrazy pro Kostel svatého Matěje v Praze. Anderle je zastoupen v renomovaných sbírkách, včetně newyorského Metropolitního muzea a pařížského Pompidouova centra.