Základní údaje
| datace | okolo roku 1927 |
| technika | bronz patinovaný, návrh na fontánu před Rudolfinem |
| rozměr | 24 x 24 x 42 cm (šířka x hloubka x výška) |
| signatura | signováno ŠALOUN |
| poznámka k dílu | Literatura: Šaloun - Dotek osudu, The Touch of Fate, Primusová Adriana - ed. , Galerie Středočeského kraje 2018, Kutná Hora, 2018, strana 180, číslo katalogu 44. Zastoupeno ve sbírce GASK, inv. Č. : GASK P 273. |
| datum narození | 1870 - 1946 |
Popis
okolo roku 1927 | bronz patinovaný, návrh na fontánu před Rudolfinem | 24 x 24 x 42 cm (šířka x hloubka x výška) | signatura: signováno ŠALOUN | Literatura: Šaloun - Dotek osudu, The Touch of Fate, Primusová Adriana - ed. , Galerie Středočeského Kraje 2018, Kutná Hora, 2018, strana 180, číslo katalogu 44. Zastoupeno ve sbírce GASK, inv. Č. : GASK P 273
více fotografií
*Pokud jste na tomto odkazu nenašli požadované fotografie, neváhejte nás kontaktovat, rádi Vám je dodatečně poskytneme.
O autorovi
Ladislav Šaloun, původně křtěný Ladislav Jan Křtitel, se narodil 1. srpna 1870 v Praze. Byl významným českým sochařem a malířem, zakladatelem moderního českého sochařství a klíčovou osobností období secese, naturalismu a realismu.
Šaloun pocházel z rodiny soukromého úředníka Floriana Šalouna a jeho manželky Marie. Měl mladšího bratra Fridricha. Jeho matka zemřela v roce 1887, a po jejím úmrtí se otec znovu oženil s Rosalií Jelínkovou.
V období let 1885–1889 studoval v Reynierově kreslířské škole a později se věnoval sochařství studiem u Tomáše Seidana a Bohuslava Schnircha. Stylově byl ovlivněn Josefem Václavem Myslbekem, secesí a Augustem Rodinem.
Šaloun byl všestranným výtvarníkem a pedagogem. Vedle vlastní tvorby, která zahrnovala monumentální a komorní plastiku, se věnoval také průmyslovému designu, knižní grafice a malbě. Přátelil se s dalšími významnými umělci své doby, jako byli Stanislav Sucharda, František Bílek a Quido Kocian.
Externě působil jako pedagog na Uměleckoprůmyslové škole v Praze a byl členem Spolku výtvarných umělců Mánes. Participoval na sochařských soutěžích a získal několik ocenění. Jeho nejznámějším dílem je sousoší Mistra Jana Husa na Staroměstském náměstí v Praze. Další významné práce zahrnují památníky v Hořicích a Libáni.
Šalounovy práce jsou různorodé, ať už jde o styl, téma nebo použité materiály. Jeho díla jsou umístěna v muzejních institucích, a jeho sochařská pozůstalost je uložena v Národním muzeu v Praze. Šaloun byl jmenován národním umělcem v roce 1946 a krátce poté zemřel.
