Základní údaje
| technika | enkaustika, mince, překližka |
| rozměr | 217 × 122 cm |
| rok | 1992 |
| provenience | VYSTAVENO
Velký finanční skandál, Galerie Behémót, Praha 1992
Velký finanční skandál, Galerie Votobia, Vlastivědné muzeum, Olomouc 1993
Vladimír Merta, Výstavní síň Sokolská 26, Ostrava, 2017
Co je to tvrdá měna, víme, a ještě lépe víme, co je to měna měkká. Jak si vysvětlit Mertovy experimenty s měnou nejprve měkkou (ale ne zcela změklou, neboť nebyla by měna měnou, kdyby změkla natolik, že by nekladla odpor a stala se takřka tekutou) a posléze v L. A. s měnou tvrdou (ale ne zcela ztvrdlou, taková by totiž znemožňovala směnu, neboť by zbývala již jen záměna)? Jak si totiž vysvětlit zapojení desetihaléřů a amerických centů do díla, jež je nejen výtvarné, ale přímo malířské? A co rotující disky uspořádávající mince svým způsobem? Ovšem, kotouče u Merty jsou velice časté, povětšinou „stojí“, jsou to kruhy, ojediněle odsazené, vystupující nad základní deskou obrazu. Ale ať se hýbou či stojí, klíč k naší otázce bych hledal ve zkoumání změknutí, jež se tu odehrává také s měnou – měkká ještě více změkne, tvrdá naměkne. Malířské instalace V. Merty pracující s měnou naznačují: je to změknutí malířské. Možná přímo lyrické – a pokud je to zároveň protest, pak něžný. To všechno pochází ze zacházení s barvou a barevností. Enkaustika dovolí lomit barevnost, umožňuje prosvítat spodním vrstvám, prozařovat barevnému sedimentu. Tím jsou zároveň vrstvy sedimentu ztlumeny, podány měkce, řekl jsem si s něhou. Podobně Merta zachází s barvou i v jiných technikách. A pracuje tak i s měnou. Měna zapojená do barevného členění pak není oslovena z hlediska finančního, sociálně-kritického – a přesto podléhá. Měna způsobuje změkčení, ztrátu tvrdosti. To vše přes barevnost. Kdy má měna barvu? Když jí platíme? Nikoliv, to má jen rozlišovací znaky. Barvu u bankovky či mince vidíme, až když ztratily svou platební sílu – anebo když je to síla pro nás nedostupná. Avšak mince nejsou u Merty jednoduše vyřazeny z používání a jako element začleněny do koláže, nýbrž mince jsou proměněny, jsou to barevné mince, řekl bych malované mince, jako míváme malovaná vajíčka. Zde tudíž nelze použít definici koláže, pokud má být barevným koláčem, kam spadl desetník. Malovaná mince tady znamená: jako by z mince byla sňata slupka a byl odkryt barevný sediment. Zaráží pak barevnost, v principu měkká. Měna je vlastně měkká, protože se ukázala být barevnou popsaným způsobem.
Petr Rezek
Obrazy z cyklu Velký finanční skandál (11 obrazů v cyklu) jsou zastoupeny jak ve státních institucích (GASK, Kutná hora), tak ve významných soukromých sbírkách. |
| autor | (*1957) |
Popis
O autorovi
Vladimír Merta, narozený v roce 1957, je umělec, malíř, sochař, kreslíř, experimentátor a pedagog. V 80. letech se stal výraznou osobností akčního umění a nyní se věnuje především malbě. Jeho tvorba zahrnuje prostorově pojaté obrazy, objekty a instalace, které propojují přírodní a civilizační symboly s kombinací tradičních a netradičních materiálů.
V roce 2010 se Vladimír Merta věnoval abstraktním obrazům s názvem "Malby větrem," reminiscenci na své předchozí práce z konce 80. let. Tyto obrazy byly malovány bezdotykově akrylovým štětcem umístěným na kovovém nosiči, pohybujícím se samovolně po plátně nárazy větru.
Od roku 2011 vede ateliér Nová média na Fakultě designu a umění Ladislava Sutnara ZČU v Plzni. Dříve působil jako představitel ateliéru Environment konceptuální tvorby na Fakultě výtvarných umění VUT v Brně.
