Základní údaje
| signatura | sign. Boh. Matal, PLANEROVÁ, na rubu našitý štítek s popisem díla |
| technika | art protis |
| rozměry | 152 × 130 cm |
| rok | 1970 |
| další info | BOHUMÍR MATAL, KAMILA PLANEROVÁ, KRAJINA VOD, 1970 Bohumír Matal (1922–1988), známý především svým působením ve Skupině 42, patří k předním osobnostem brněnského poválečného malířství. Vedle maleb však byly důležitou součástí jeho tvorby také umělecké realizace v architektuře. Jeho vitráže, mozaiky, sgrafita, reliéfy či textilní díla můžeme najít v mnoha městech po celém území tehdejšího Československa (Brno, Praha, Ostrava, Žďár nad Sázavou, Bratislava atd.). Zájem o realizace v architektuře provázel Matalovu tvorbu od samotných počátků, které byly formovány nejen jeho studiem v ateliéru monumentální malby na brněnské ŠUŘ, inspirací v Picassových a Domínguezových velkorysých dílech, ale také přátelskými kontakty s celou řadou architektů. K nejužšímu okruhu Matalových přátel patřil především architekt Ivan Ruller, který byl spolu s Matalem dokonce členem mezioborové umělecké skupiny Brno 57. A právě ve spolupráci s Ivanem Rullerem vzniklo i nabízené dílo s názvem Krajina vod. Jedná se o variantu stejnojmenného díla, které Matal vytvořil v roce 1970 v souvislosti se stavbou správní budovy národního podniku Ingstav v Brně, jedné z nejvíce oceňovaných staveb architekta Rullera. Inovativnost Rullerova pojetí brutalistní budovy souviselo mimo jiné s vnitřním členěním prostoru. Inspirován německým typem administrativních prostor, připodobňovaných ke krajině (tzv. Bürolandschaft), pojal Ruller jednotlivá podlaží jako otevřené haly, které byly členěné na menší sekce pouze květinami a paravány. Součástí stavby bylo také několik uměleckých děl – ve vstupní části vytvořili své plastiky Eva Kmentová a Milan Buřival a ve foyer vznikla dřevěná reliéfní stěna od brněnských umělců Pavla Navrátila a Zdeňka Macháčka. Vytvořením díla do nejvíce reprezentativních prostor budovy, tedy do zasedací síně, byl pověřen Bohumír Matal. Patrně s ohledem na ideová východiska celé stavby zvolil Matal jako předlohu svou starší malbu s názvem Krajina vod, kterou vytvořil již v roce 1962. V první polovině 60. let se v Matalových malbách, jež se poněkud překvapivě ocitly v blízkosti strukturální, lyrické abstrakce, často objevovaly paralely s přírodními a biologickými procesy, což skvěle korespondovalo s Rullerovým uvažováním o stavbě. Podle Matalova návrhu vznikla, pokud je známo, dvě díla v technice netkané textilie art protis, která se od konce 60. let těšila ohromné oblibě. Do interiéru budovy Ingstavu byla nakonec umístěna rozměrnější varianta motivu (280 × 280 cm). Nyní nabízené dílo, které podle Matalova návrhu vytvořila textilní výtvarnice Kamila Planerová (*1942) a které svým formátem více odpovídá původní malbě na sololitu, získal architekt Ivan Ruller a v jeho pozůstalosti se toto dílo nacházelo až do dnešních dní. Jedná se o jedno z mála dochovaných děl Bohumíra Matala, která vzešla ze spolupráce s architektem a zároveň o jedno z mála jeho děl, která byla vytvořena textilní technikou. • Martina Mrázová |
Popis
O autorovi
Bohumír Matal se narodil 13. února 1922 v Brně. V letech 1937–1942 absolvoval Školu uměleckých řemesel v Brně pod vedením profesorů Emanuela Hrbka a Františka Václava Süssera. Od mládí projevoval výrazný umělecký talent, což si všiml jeho strýc učitel a podporoval ho v malování, zejména monumentální realistické fauny a flóry na velkých plátnech s olejovými barvami.
Během druhé světové války, v roce 1942, byl Matal zatčen za protifašistickou činnost a následně deportován do pracovního tábora v Lohbrücku poblíž Breslau. Po návratu z tábora se věnoval umění a stal se nejmladším členem Skupiny 42. V rámci skupiny se seznámil s mnoha významnými umělci a kritiky, mezi které patřili František Gross, František Hudeček, Jan Smetana, Jan Kotík, Kamil Lhoták, Jiří Kolář, Jindřich Chaloupecký a básník Ivan Blatný.
V roce 1946 vystavoval v Paříži a inspiroval se pracemi Georga Braque. O rok později měl svou první samostatnou výstavu v Klubu výtvarných umělců Aleš v Brně. Jeho díla často reflektovala náměty spojené s civilizací a industrializací.
Ve 50. letech založil společně s Jánušem Kubíčkem brněnskou skupinu, která se později stala známá jako Brno 57. V průběhu své kariéry Matal čelil tlaku komunistického režimu, což ho přimělo k odchodu z Brna v roce 1972. Usadil se v Doubravníku, kde si upravil starý mlýn na ateliér. V tomto období jeho dílo začalo reflektovat zájem o pravoúhlý tvar a čistotu barevného tónu.
Bohumír Matal zemřel 7. července 1988 v Doubravníku. Jeho významné dílo ovlivněné surrealismem, lyrickou abstrakcí a experimentem je zastoupeno v řadě galerií a muzeí v České republice.
