Základní údaje
| signatura | na rubu papírový štítek PŘESÝPACÍ BÁSEŇ, sign. Wojnar 2000 |
| technika | písek, vlnitý papír |
| rozměry | 30 × 30 cm |
| rám | box, sklo |
| rok | 2000 |
| další info | Jan Wojnar dle slov Jiřího Valocha patří k našim nejradikálnějším konceptualistům. Princip jeho přesýpacích básní lze najít již ve vizuální poezii Jiřího Koláře, nicméně Wojnarův přístup je ryze konceptuální. Přesýpací básně patří mezi zásadní Wojnarova díla, která začínají vznikat v šedesátých letech a ke kterým se opakovaně vrací v osmdesátých a devadesátých letech. Černé kazety s papírovým reliéfem a sypkým materiálem (cukrem či pískem) nejsou určeny k permanentní instalaci na zeď, ale přetáčením v rukou tvoří slyšitelnou báseň. Wojnar se tímto odklání od statického modelu výtvarného díla, před které je divák jen pasivně postaven. Jde tu o propojení díla i diváka skrze aktivitu, kterou musí vyvinout a dílo rozpohybovat. |
Popis
O autorovi
Jan Wojnar, narozený v roce 1944, byl významný český umělec, označovaný někdy jako „nejradikálnější konceptualista v Československé a České republice“. Byl vizuálním básníkem, autorem obrazů, objektů, konceptuálních fotografických sérií, fotogramů a autorských knih. Jeho tvorba se vyznačovala důrazem na procesualitu, komplexní analýzu různých problémů a pečlivě propracované estetické provedení.
Jan Wojnar začal svou uměleckou kariéru od konce šedesátých let a během svého života vytvořil řadu sérií, ve kterých se zabýval mnoha problémy a tématy reflektovanými ve světovém konceptuálním umění. Jeho dílo často zdůrazňovalo interaktivitu s divákem a hrou s uměleckým dílem. Jeho cílem bylo iniciovat změnu ve vnímání okolní reality, a to buď přímým zapojením diváka do uměleckého procesu, nebo prostřednictvím nových myšlenkových postupů.
Wojnarovo dílo nebylo nijak explicitně formulováno, ale jeho záměr byl zřetelný v celoživotní práci, která se snažila posunout hranice a měnit způsob, jakým lidé chápou a vnímají svět. Jeho konceptuální přístup a inovativní myšlení přinesly do českého uměleckého prostoru nové impulzy a obohatily diskuzi o současném umění.
Zemřel v roce 2014 v Třinci
