LITERATURA Srov.: Petra Matějovičová: Eva Eisler, Arbor vitae ve spolupráci s Uměleckoprůmyslovým museem v Praze, Praha 2015, s. 105. ... Nevěřím, že takováto rozmanitost na straně umělce-řemeslníka je výsledkem rozpačitosti; spíše mi přijde, že je výsledkem obdivuhodné svobody, jak osobní, tak tvůrčí. Zde je třeba si uvědomit, že pohybování se (fungování) v takovýchto paralelních oblastech tvorby vyžaduje schopnost zvládnout současné technologické požadavky v každé z těchto oblastí, a navíc není docílitelná bez zdravé míry ignorování dogmatických předsudků, ať už ve prospěch kategorií jako takových, nebo v protikladu k nim. Je to právě tato oproštěnost od dogmatu, která mě vždy naplňovala obdivem k práci Evy Eisler – svoboda, která je vzácná mezi těmi, kdo jsou konfrontováni šíří a rozmanitostí současného uměleckého vyjádření. Tvorba Evy Eisler je lhostejná k výše uvedeným kategoriím. Jak jinak bychom vysvětlili její schopnost sladit se zjevnou lehkostí to, co je často prezentováno jako nepřeklenutelná odlišnost: figurativno a abstrakce, geometrické a organické, funkční a nefunkční, expresivní a dekorativní. Bez didaktického záměru nám Eva Eisler demonstruje, že kvalitu díla neurčuje námět, styl ani fukce, ale že je obsažena v obsahu, přístupu a řemeslné zdatnosti spolu s intenzitou a opravdovostí zásadní expresivnosti díla... Thomas M. Messer, emeritní ředitel Guggenheimova muzea v New Yorku, 2005 ... Všechny objekty, bez ohledu na typ či měřítko, jsou v práci Evy Eisler založeny na vztazích. A to nejen v rámci objektu samotného, ale také mezi objektem a okolím. Zároveň ukazují, jak jsou tyto typy vztahů v obecné rovině přítomné v našich životech a jak právě skrze ně můžeme objekty Evy Eisler vnímat jako jejich součást. Téma vztahů je ve společnosti klíčové, a to zejména dnes, kdy potřebujeme řešit otázky, kterým můžeme čelit pouze společně. A každé vytvoření či naplňování vztahu je základem sdíleného společenství... • Pavla Melková, 2023