PROVENANCE
Acquired as a gift from the artist's studio.
LITERATURE
Cf.: Eva Krátká, Jiří Ševčík: Karel Malich, Wires, Academy of Fine Arts in Prague, Prague, 2005, pp. 134, 135.

This is a study (and also a compositional model) for Malich's remarkable relief, which was originally placed in the dining hall of the university dormitories in Pilsen-Lochotín, then disappeared for many years, only to reappear in 2015 (see: Aleš Hejna, We have discovered the work of Karel Malich!, http://krizkyavetrelci.plzne.cz/2015/10/20/karel-malich-v-plzni/). Soon after, Malich's relief shone anew at an exhibition at the Kampa Museum (see: https://www.museumkampa.cz/vystava/karel-malich-nove-objeveny/) and is still on display in the office of the rector of the University of West Bohemia in Pilsen. 

The offered study bears the "approval" stamp of the Czech Fine Arts Fund (or its regional art commission in Pilsen) and is dated 1978. Artefacts intended for public environments and buildings were subject to certain control mechanisms from the mid-1950s onwards, carried out by umbrella organisations such as the aforementioned fund, the Union of Czechoslovak Artists, etc. (see e.g. Říhová, Vladislava; Křenková, Zuzana. Archival Funds of the Czech Fine Arts Fund. Work: written sources for research on art in the public space of socialist Czechoslovakia. Opuscula historiae artium. 2016, vol. 65, iss. 2, pp. 104-119 - on Malich here mainly p. 112 and note 89). 

Karel Malich's artefact comes from his creative period, when he was concerned with the relationship between the individual, the observer (often a traveller through the landscape) and his near and distant environment. Malich was very concerned with the question of the relationship between the macrocosm and the microcosm, between which the observer, the subject, the traveller seem to create an interface through which these otherwise incommensurable formats and spaces communicate with each other. In our relief, we see a slightly left-of-centre figure (or rather, its upper part, sculpturally speaking, the "bust"), which is directed towards the depth of the scene. It probably ascends the hill (which Malich also mentions in connection with his other objects and drawings), as indicated by the bulge on the upper side of the relief. Beyond this, the wire composition creates the impression of entering a whole arrangement (the motif of the circle), under which a constant current (a certain "panta rhei") runs. On the right side, the trajectories of forces suggested by the circular segments press in on the pilgrim, while on the other side these lines of force break and return in the compositional theme of a smaller, calming vortex. 

The composition consists of wire lines in shades of browns, greens and blues, but also works with some more pronounced black strokes. The space of the ground is partly graded and deepened (near the lower edge, the layering of the ground creates the impression of a post-verbal gradient, with the figure situated in the central area). The circular formation above the observer's head contains the most 'puffs', as if it were a place of certain harmonization (but also of thought activity, etc.).  The suggested compositional structure corresponds to a large extent to existential themes (analogous to certain traditional thought topoi or archetypes - Sisyphus ascending eternally uphill, "everything flows" and nothing returns, the storm of superpersonal forces oppressing the subject, etc.), mixed somewhat with a supremely romantic interest in the conflict or relationship of the individual with the "absolute" (à la Karel Hynek Mácha, etc.). 

The fundamental contribution of this type of work by Karel Malich is represented by his formal solutions, in which he translates more or less philosophical, introspective questions (from the sphere of reflections on the possibilities of human perception and knowledge - gnoseology, but also from the sphere of thinking about the general nature of existence - ontology) into a half-abstract and half-narrative form. In many of his sculptural objects, reliefs, drawings and texts, Malich returned to this type of questioning and expression, and thanks to this he is today an unmistakable, extremely distinctive, thoughtful and formally innovative artist on a global scale. 

- Václav Hájek

Karel Malich, významný český sochař, malíř a grafik, se narodil 18. října 1924 v Holicích. Jeho raná léta strávil v Holicích, kde absolvoval školu. Již od dětství projevoval výtvarné nadání, přičemž kraje s táhlými oblouky kopců, zejména holická krajina, měly výrazný vliv na jeho pozdější tvorbu.

Během války absolvoval reálné gymnázium v Pardubicích a byl nasazen u Junkers-werke ve Dvoře Králové. V letech 1945–1950 studoval výtvarnou výchovu a estetiku na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy, kde ho ovlivnili profesorové jako Cyril Bouda, Martin Salcman, Karel Lidický a František Kovárna. Po studiích pracoval v podniku Botana v Holicích.

Roku 1953 se oženil s Dagmar Žižkovou, ale manželství skončilo rozvodem po jeho návratu z vojenské služby v Českých Budějovicích (1953–1955). V roce 1956 se oženil podruhé s Hanou Hrochovou. V té době se usadil v Praze a začal se intenzivně věnovat malbě.

Karel Malich byl od roku 1958 členem SČUG Hollar a v roce 1958 založil tvůrčí skupinu Proměna spolu s Milanem Albichem, Miroslavem Radou a fotografem Janem Šplíchalem. Tato skupina vystavovala až do roku 1967. Roku 1963 se stal spoluzakladatelem Skupiny Křižovatka.

V 60. letech se v jeho tvorbě objevovala krajina ovlivněná kubismem, která postupně přešla k lyrické abstrakci. Od roku 1963 převládaly v jeho díle abstraktní geometrické znaky, které se projevovaly zejména v jeho kolážích a reliéfech. Malich v této době experimentoval s novými materiály, jako bylo plexisklo.

Politická situace po okupaci v roce 1968 a éra normalizace znamenaly pro Malicha období, kdy nemohl svá díla oficiálně vystavovat. Věnoval se převážně kresbě a drátěným plastikám, a řada jeho objektů zůstala ve formě modelů. V 70. a 80. letech začal vytvářet drátěné plastiky, které se staly základem pro konstrukce, jež byly zavěšeny ve volném prostoru.

Karel Malich se věnoval tématům spojeným s energií, kosmem a vnitřním prostorem. Jeho tvorba byla řazena do širšího proudu neokonstruktivistických tendencí a ovlivněna vědeckými poznatky z oblasti fyziky a kosmologie. V jeho díle lze nalézt prvky transcendentálního idealismu a teosofie, a zároveň inženýrský přístup neokonstruktivismu.

Po roce 1989 mohl Karel Malich znovu svobodně vystavovat, a jeho díla zaznamenala zasloužený ohlas. Zemřel 24. října 2019 ve věku 95 let, a jeho odkaz patří k významným kapitolám českého moderního umění.