#14

Antonín Slavíček
(1870 – 1910)

Pražák u Vodňan

Slavíček Antonín - Pražák u Vodňan (Chelčice)
Slavíček Antonín - Pražák u Vodňan (Chelčice)
Slavíček Antonín - Pražák u Vodňan (Chelčice)
#14

Antonín Slavíček
(1870 – 1910)

Pražák u Vodňan

Arts
Žádné limity
478 zobrazení
Prodáno za
1 200 000 Kč
European Arts
European Arts
Vyvolávací cena: 1 200 000 Kč
22. 5. 2022 13:00

Základní údaje

technika
Olej na dřevě
rozměr
18 x 23 cm
rám
rámováno
autor
1870 - 1910

Popis

Provenience: | Jedním z majitelů obrazu byl Bohuslav Brouk, podle razítka na zadní straně obrazu, v jehož sbírce měl číslo 11. Vystaveno: | Jubilejní výstava díla Antonína Slavíčka, SVU Mánes, Praha 1932, č. k. 188. | Antonín Slavíček, XLIII výstava Pošovy galerie, Praha, 16. 5. – 15. 6. 1946, vystaveno mimo katalog. | Antonín Slavíček, Jízdárna pražského hradu, září-listopad 1961, č. k. 262 (zde reprodukováno). | Publikováno: | Antonín Slavíček, 1870 – 1910, Soupis díla, Státní nakladatelství krásné literatury a umění, Praha 1965, č. k. 304. | Jan Tomeš, Antonín Slavíček, Odeon, 1966, č. k. 417, Pražák u Vodňan I. Z posudku PhDr. Karla Srpa: Síla Slavíčkova malířského projevu spočívala v bezprostředních záznamech, které často uskutečňoval během svých četných výprav do plenéru, jimž vždy dokázal vtisknout jedinečnou atmosféru. Slavíček si v sobě zároveň nesl už určitý kód či vizuální vzorec, který si vypravoval již v předcházejících letech, jenž se ustálil v jeho vidění, který mu napověděl, jaké krajinné výseky by měl vyhledávat, aby k němu promluvily a mohl je namalovat. Je to patrné z této volné, nicméně výrazově velmi souhrnné práce: horizontální vrstvy hnědozelené pokračují k horizontu, na němž se tísní úzké pásmo domů, za nimiž se může ještě zvedat rovněž úzké pásmo kopců, aby zbytek obrazu byl ponechán nebi, zaplněnému promodelovanými oblaky. Obzor bývá zpravidla umístěn v polovině plátna, vytváří jeho perceptuální střed, na němž se stoupající pohled láme. Okolnosti malby obrazu jsou z literatury dobře známé. Vznikl během Slavíčkovy cesty do Chelčic na podzim 1908, v době, kdy dospíval k novému malířskému pojetí, které bylo vylehčenější a uvolněnější než některé starší práce z Kameniček. Na obraze lze sledovat, jak krajinu vysloveně skládal z jednotlivých, na sebe položených, někdy se překrývajících krátkých, širokých malířských tahů, jak měnil tonalitu hnědí, zelení a modří, jak dokázal jen nepatrnými náznaky vyjádřit domy, vyrůstající jakoby z obzoru. Velkou pozornost věnoval Slavíček i oblakům, které jej oslovily neméně než krajina pod nimi. Vznášejí se nad temnými kopci v pozadí jako promodelované, prosvětlené útvary. Obdobná díla se na našich a dalších prestižních aukcích objevují pouze výjimečně a draží se v rozmezí 1 500 000 – 2 000 000 CZK

O autorovi

Antonín Slavíček, český malíř, se narodil 16. května 1870 v Praze a zemřel 1. února 1910 také v Praze. Je považován za významného umělce českého uměleckého prostředí kolem roku 1900. Byl členem Umělecké besedy a Spolku výtvarných umělců Mánes.

Studoval na Akademii výtvarných umění v Praze od roku 1887, kde se věnoval krajinářskému umění pod vedením profesora Julia Mařáka. Jeho tvorbu lze zařadit do kontextu náladového realismu. Byl mistrem v zachycení atmosféry krajiny a pracoval s impresionistickými postupy. Jeho obrazy nesou také symbolický význam.

Jeho umělecký vývoj byl poznamenán inovativními prvky. Již v roce 1898 začal experimentovat s barvou a pohybem, což se projevuje v jeho chvatné a rozechvělé malbě, která evokuje dojem pohybu a víření. Mezi jeho nejznámější díla patří série obrazů z Kameniček a Zahradní zeď.

Roku 1907 podnikl studijní cestu do Paříže, což ovlivnilo další směřování jeho tvorby. Po návratu vytvořil mimo jiné obraz "Zahradní restaurace ve Stromovce".

Antonín Slavíček zanechal výraznou stopu v českém uměleckém dědictví a jeho práce dodnes oslovuje a inspiruje milovníky umění.

Mohlo by se Vám líbit

Prozkoumejte další položky z tohoto výběru, který zaručeně povzbudí vaše smysly a podnítí Vaši představivost.
Zobrazit celý výběr