Základní údaje
| technika | Pastel a tužka na papíře |
| rozměr | 28 x 45 cm |
| rok | 1935 |
| signatura | PD Šíma 32 |
| rám | rámováno |
| autor | 1891 - 1971 |
Popis
Opatřeno odborným posudkem PhDr. Karla Srpa. Vystaveno: | Josef Šíma 1926 - 1936, Umělecká beseda, Obecní dům v Praze, 1936, č. k. 101. Z posudku PhDr. Karla Srpa: Josef Šíma dokázal pracovat s mimořádnou jemností, která se projevila v jeho nosných kosmogonických námětech, kdy propojoval zemi a nebe, krajinu a oblaka. Všechny tyto prvky osamostatnil v jednom volném, odhmotněném prostředí, nadal je samostatnou, vzájemně na sebe působící energií. Šímovy provzdušněné, lehké kresby představovaly v jeho práci samostatnou oblast, kterou rozvíjel vedle svých olejových obrazů, v níž se dokázal mnohem více uvolnit. Tři horizontálně položené, obdélné útvary se vznášejí na kresbě jako její základní motivy. Každý z nich má vlastní hmotnost. Do tvaru ohraničeného lineárním obrysem zapojil Šíma světlo a stín, pracoval na ose odhmotnění – zhmotnění, příznačnou pro jeho tvorbu. Vnesl tím do vyobrazení pohyb, v němž se jednotlivé útvary k sobě sbíhaly a od sebe vzdalovaly. Tento způsob znázornění náležel k jeho nosným výrazovým prostředkům. Do tří horizontálních útvarů zapojil vertikály. Šlo o velmi jemné, tenké, výrazně protažené stvoly, jež zřetelně umocňují emotivní účinek celé kresby, naznačují, že střední útvar se týká země, zatímco dva, které jej doprovázejí, lze označit jako oblaka. Aby celou přírodní scénu vylehčil, uplatnil na jejím pozadí modrý pastel, nad nímž jako by se celé vyobrazení odbývalo. Šíma vytvořil velmi promyšlený celek, do nějž shrnul své nosné představy, k nimž dospěl po polovině dvacátých let. Jde o jeho originální vklad v pojetí světa, který byl v evropském prostředí výjimečný, a představuje Šímův stěžejní přínos do meziválečného umění. Všechny jeho rysy jsou přítomná právě na této kresbě. Kresba byla vystavena na samostatné výstavě Josefa Šímy v Obecním domě, uspořádané Uměleckou besedou (5. 11 – 6. 12. 1936), kde měla č. k. 101. S velkou pravděpodobností již byla vystavena na samostatné výstavě Josefa Šímy v Alšově síni Umělecké besedy v květnu 1932, kde byla jednou z položek pod souhrnným katalogovým označením 29 – 40 Kresby, kde ji koupil majitel, jenž ji zapůjčil na Šímovu výstavu v roce 1936. Obdobná díla se na našich a dalších prestižních aukcích objevují pouze výjimečně a draží se v rozmezí 600 000 – 800 000 CZK.
O autorovi
Josef Šíma, často známý i jako Joseph Sima (19. března 1891, Jaroměř – 24. července 1971, Paříž), byl významným českým malířem evropského moderního malířství. I když v Paříži prožil téměř 50 let, s Českem si udržoval pevný vztah. Byl blízko k surrealismu, ale zaměřoval se více na symbolický rozměr obrazu. Ve svém pozdním období vytvořil světelné abstraktní obrazy, které jsou často srovnávány s díly Marka Rothka.
Narodil se v rodině výtvarníků v Jaroměři. Jeho dědeček byl sochař a kameník, zatímco otec učil kreslení na řemeslnické škole a měl zálibu v národopisu. Po maturitě v roce 1909 studoval na Uměleckoprůmyslové škole v Praze a později na Akademii výtvarných umění v Praze. Přestože jeho zájem o výtvarné umění byl silný, krátce studoval i pozemní stavitelství na brněnské technice, což bylo inspirováno jeho zájmem o technický pokrok a literaturu Julese Verna.
Jeho vzdělání však bylo přerušeno první světovou válkou. Sloužil v Haliči, kde byl zraněn, a později byl převelen na italskou frontu. Po válce se vrátil do Brna, kde se zapojil do místního kulturního života a spoluzakládal Klub výtvarných umělců Aleš. V Brně se také připojil k umělecké skupině Devětsil.
V roce 1920 Šíma odešel do Francie, kde zpočátku pracoval jako kreslič vitráží. Po krátkém období v Baskicku se přestěhoval do Paříže, kde se setkal s mnoha význačnými osobnostmi uměleckého světa. Oženil se s Louise-Denise Germainovou a začal se věnovat kreslení a malbě. Získal inspiraci od francouzských básníků, s nimiž často spolupracoval na různých projektech.
I když žil ve Francii, Šíma nikdy neztratil kontakt s Českem. Udržoval vztahy s českými umělci a často se účastnil uměleckých výstav v Československu. Během druhé světové války se zapojil do odbojové činnosti ve Francii. Po válce se stal poradcem pro kulturní záležitosti na československém velvyslanectví v Paříži.
