Opatřeno odborným posudkem PhDr. Šarky Leubnerové. Z posudku PhDr. Šárky Leubnerové: Předložený obraz, zachycující ženu s dítětem na poli, u které se zastavil povoz s muži, je dílem Jaroslava Věšína, malíře venkovských žánrů přelomu 19. a 20. století a profesora sofijské Akademie. Věšínův obraz vznikl v době, kdy se žánrová malba začala proměňovat a prosazovat v podobě, která odpovídala novým uměleckým tendencím konce 19. století, ovládaným naturalismem a realismem. Dělila se na venkovský a salonní žánr, přičemž návraty od moderní, anonymní velkoměstské existence k idylickému životu venkova se svou rozmanitostí a důrazem na regionální specifika dostávaly nové podněty. Žánrové výjevy z venkovského života, často se sociálním podtónem, nahradily výpravné historické malby, z nichž bylo novými realisty odvozeno základní pojetí monumentálního žánru. Umělci vycházeli vstříc vkusu dobového publika také popisností, vysokým stupněm dokončenosti a zprostředkováním silné emoce. Předložený obraz představuje matku s dítětem v náručí, odpočívající po těžké polní práci u ohýnku, u které se zastavilo čtyřspřeží, snad s lovci. Muži s puškami a psem však pozorují něco, co divák nevidí. Mnohé Věšínovy práce vznikaly na základě dobových literárních děl – povídek, románů nebo básní – a není vyloučeno, že i v tomto případě téma ilustrovalo nějakou literární předlohu. Barevně bohatá malba suverénního rukopisu dokonale vystihla všechny aktéry příběhu s jejich pocity a emocemi, ale i zvířata a další rekvizity, které jsou zachyceny až s dokumentární přesností. Zvláště malba koní, která byla Věšínovou specialitou, je brilantně zvládnutá. Teskná nálada přírody, atmosféra podzimního dne i kolorit scény laděný v hnědých tónech našly v tomto díle ideální spojení. Okamžik zklidnění a skrytý smutek jsou základními pocity, které tato venkovská scéna vyjadřuje. Věšínova práce Zastavení na cestě navázala na nový venkovský žánr; v monumentální kompozici malíř představil brilantně namalovanou scénu, v níž kladl důraz na věcnost a opakovatelnost každodenního života.

Jaroslav Věšín byl český malíř, profesor a zakladatel malířské školy v Sofii. Narodil se 23. května 1860 ve Vraném.

V letech 1876-1881 studoval na Akademii výtvarných umění v Praze a poté na malířské akademii v Mnichově. Po návratu na Slovensko v roce 1884 představil své obrazy na soukromé výstavě v Turčianském sv. Martině. V roce 1889 se vrátil do Mnichova a v roce 1891 se účastnil Jubilejní zemské výstavy v Praze.

V roce 1897 založil malířskou školu v Sofii a stal se profesorem. Přestože žil v Bulharsku, nadále vystavoval svá díla v Praze, Mnichově a dokonce i ve Spojených státech. Byl také zpravodajem generálního štábu a dvorním malířem knížete Ferdinanda I. Věšín byl aktivním členem uměleckých společností, včetně Krasoumné jednoty v Praze a Jednoty umělců výtvarných.

Jeho obrazy jsou zařazeny do realistické malby generace 80. let, s náměty jako svatby, hony na divokou zvěř, malby koní a každodenní život bulharského venkova. Jeho díla jsou oceňována i sto let po jeho smrti, a některé z nich dosahují vysokých cen na aukcích.

Věšínovo dílo zahrnuje cyklus obrazů ze Slovácka, a jeho obrazy jsou umístěny v národní galerii v Sofii a ve vojenském historickém muzeu v Sofii. Jeho obraz "Útok na bodáky" z roku 1912 je vystaven v erbovní hale na úřadě prezidenta.

Zemřel 9. května 1915 v Sofii.