Opatřeno odborným posudkem PhDr. Rey Michalová, Ph.D. Vystaveno: Alfred Justitz, Soubor olejů a kreseb, CXIX. Výstava SVU Mánes, Síň Mánesa, Praha, 5. 1. – 26. 1. 1927, č. k. 41. Z posudku PhDr. Rey Michalová, Ph.D.: Posuzovaný obraz Zátiší s koroptví a zeleným citronem je autentickým, velmi vzácným, vrcholným dílem Alfreda Justitze, významného příslušníka zakladatelské generace českého moderního umění, jehož malířská práce byla výrazem jeho lidské noblesy. Jeho tvorba, jež patří ke klasickým hodnotám české malby dvacátého století, vyrůstala z poznání tradic, navazovala na odkaz české a evropské malby od baroka pres romantismus a postimpresionismus, opírala se o aktuální vývojové proudy jako kubismus a neoklasicismus. Justitz byl od počátku solitérem, takže se v mládí nepřidružil ani k Osmě ani ke členům pozdější Skupiny výtvarných umělců. Na počátku dvacátých let se však dostal do kontaktu s Tvrdošíjnými - jejich úsilí vytvořit osobitý domácí projev na bázi evropského umění mu bylo vice než blízké. Vystavoval s nimi jako host v letech 1921 a 1923. Přátelství navázané tehdy s Václavem Špálou a dalšími přetrvalo i v letech následujících. Posuzovaný obraz je neobyčejně krásným Justitzovým dílem z období poloviny dvacátých let, kdy autor stál na vrcholu svých tvůrčích sil – vyzbrojen talentem, zkušenostmi a nezměrnou vůlí. Zátiší s koroptví a zeleným citrónem je prostoupeno duchem derainovského moderního klasicismu, neobyčejnou kompoziční rovnováhou a promyšlenou stavebností. Inspirace dílem André Deraina sílila u Justitze především po roce 1923, kdy navštívil Paříž. Lyrický tón ovládá nejen výraz, ale i delikátní barevné ladění posuzovaného plátna – lomené tóny dosahují velmi noblesních odstínů. Tento komorní obraz nese navzdory převládajícímu klasicistnímu ladění jemné ozvuky kubistické zkušenosti – autor pohlíží na ztvárněné předměty jako na věci své vlastní představy, svého vnitřně přetvářeného světa.

Narodil se v Nové Cerekvi u Pelhřimova do rodiny lékaře. Začal studiem architektury na České vysoké škole technické v Praze a následně přešel na pražskou akademii. Získával zkušenosti v Německu a v Paříži, kde byl ovlivněn díly Cézanna a dalších umělců. Roku 1928 se stal členem SVU Mánes a vystavoval se skupinou Tvrdošíjných. Kromě malířství se věnoval také grafice a ilustracím, např. pro román "Chrám Matky Boží v Paříži" od V. Huga.

Zároveň byl vášnivým propagátorem plemene boxerů a v oblasti kynologie zaznamenal významné úspěchy. Aktivně působil v klubu chovatelů boxerů a zlepšoval plemenitbu.

Alfréd Justitz byl též aktivním zednářem a členem lóže Sibi et Posteris v Praze. Po jeho smrti lóže podporovala jeho rodinu, avšak jeho manželka Anna následovala svého manžela do smrti rok po něm.

Zemřel v únoru 1934 po téměř ročním onemocnění v Bratislavě, a jeho popel spočívá v urnovém hrobě na židovském hřbitově v Nové Cerekvi.