Základní údaje
| technika | olej na kartonu |
| rozměr | 44 x 63,5 cm |
| rok | 1922 |
| signatura | LD Kaván |
| rám | rámováno |
| autor | 1866 - 1941 |
Popis
Posoudil a pravost díla potvrdil PhDr. Mgr. Michael Zachař. PublikoPosoudil a pravost díla potvrdil PhDr. Mgr. Michael Zachař. Vystaveno: Výtvarné centrum Chagall v Ostravě, 9. 1. – 5. 3. 2014, Ostrava. František Kaván se v díle projevuje jako pravý obdivovatel české krajiny. Malíř zaznamenal pohled na jihočeské Štěpánovice, které počátkem dvacátých let namaloval hned několikrát. Divák se z nadhledu dívá na danou obec, jak se vlní v krajině dle toho, jak jí poručil místní reliéf scenérie. Malíř zvolil jiskřivou barevnost a klikatící se cestou přes louky vede návštěvníka přímo ke vsi. Do prvního plánu Kaván včlenil nejen jmenovanou luční cestu, ale hlavně zelenící se stromoví. To lze najít i na druhé straně díla, kdy dopomáhá dotvořit kýženou perspektivu. Na horizontu se krajina zvedá a vrcholí v blankytné nebe. Obraz je namalován vyzrálou rukou a nese známky již zkušeného malíře, a to jak ve vystavění kompozice, tak zvolením barevné palety.váno: Zachař Michael, Exner Ivan, František Kaván (1866 - 1941) DÍLO, Nadace pojišťovny Kooperativa, SVU Mánes Praha 2018, kat č. 115. Nabízené dílo je krásným příkladem autorovy rané tvorby. Dílo datované do let Kavánových studií vyniká secesivně laděným přednesem. Náladovost plátna je velice sugestivní a přednesem ho lze zařadit do symbolistní tvorby malíře. František Kaván v době vytvoření malby počal malbu vertikálních formátů, jež navazovaly svou perspektivou právě k již zmíněné secesi, předložené dílo je tak ještě letmým ohlédnutím k horizontálnímu vnímání krajiny francouzského školení, v Čechách toliko ovlivněném prací Antonína Chittussiho. Májové jitro zde Kaván dokázal postihnout brilantními tahy, ve své romantické skromnosti, a přesto plné kýžené atmosféry počínajícího jarního dne. Autor dílem dokazuje, že ne nadarmo byl zván jako malíř školený přírodou.
O autorovi
František Kaván se narodil 10. září 1866 ve Víchovské Lhotě. Po maturitě se rozhodl pro studium malířství na pražské Akademii výtvarných umění, kde studoval v krajinářském ateliéru pod vedením Julia Mařáka. Během svých studií se vyznačoval zaměřením na barvu a přikláněním se od náladovosti k realitě.
Byl významným českým malířem-krajinářem, ale také básníkem a překladatelem z ruštiny. Ve svém díle zachycoval především krajinu rodného kraje, zejména Krkonoše, Českomoravskou vrchovinu a Železné hory. Po realistickém začátku se v letech 1895–1899 přikláněl k symbolismu, avšak po roce 1900 se opět vrátil k čisté krajinomalbě s impresivně laděným realismem. Byl známý především svými zimními motivy.
František Kaván si během své kariéry vybudoval renomé jednoho z nejdůležitějších českých krajinářů, vedle jmen jako byli Otakar Lebeda a Antonín Slavíček. Jeho díla jsou dnes mimo jiné zastoupena ve sbírce pražské Národní galerie.
V osobním životě se František Kaván oženil dvakrát. Poprvé v srpnu 1896 s Helenou Váňovou, která byla jeho životní oporou až do své smrti v roce 1926. Poté, v květnu 1930, se oženil s Pavlínou Šírovou, vdovou po pardubickém malíři Janu Šírovi.
František Kaván zemřel 16. prosince 1941 v Libuni, kde je také pochován.
