Základní údaje
technika | olej na dřevěné desce |
rozměr | 12 x 18 cm |
rok | 1887 |
signatura | PD Chittussi 1887 |
rám | rámováno |
autor | 1847 - 1891 |
Popis
Opatřeno odborným posudkem prof. PhDr. Romana Prahla, Csc. Opatřeno odborným posudkem PhDr. Šárky Leubnerové. Z posudku prof. PhDr. Romana Prahla, Csc.: Posuzovaný obraz komorního formátu představuje krajinu o zádumčivé náladě, která byla velmi typická pro Chittussiho založení a tvorbu. Z hlediska kompozice i motivu, osvětlení a rukopisu malby ve všech jejich součástech odpovídá předpokládanému autorovi. Charakteristická je rovněž podložka a také formát obrazu. Od Chittussiho se zachovalo několik maleb v tomto komorním formátu. Jde vlastně o příklad vyspělé plenérové a náladové malby, za jejíhož představitele bývá tento umělec shodně označován. O tom, že tento obraz vznikl přímo v krajině, svědčí spontánní způsob malby. Nejde o skicu daného místa v běžném slova smyslu, malba zachycuje přesně stav pozdního dne naznačený bočním světlem přicházejícím zprava. V souboru Chittussiho díla má posuzovaný obraz nejblíž k souboru jeho krajin z prostředí jihočeských rybníků a mokřadů (Prahl Chittussi, Academia Praha 2019, s. 272-280), ve formátu a motivu čis. Kat. L 10, L 11, L 13 (případně D 49 z předchozího pobytu ve Francii). Domnívám se, že nelze určit zcela spolehlivě místo, v němž Chittussi tuto malbu vytvořil. Zároveň však celkový stav přírody odpovídá pozdnímu létu, v němž podle svědectví korespondence v těchto letech navštěvoval jižních Čechy, obvykle ve společnosti svého příznivce Matěje Valtery. Na základě výše uvedených argumentů pokládám posuzované dílo za Chittussiho autentikum.
O autorovi
Antonín Chittussi byl významný český krajinář přelomu 19. a 20. století. Narodil se 1. prosince 1847 v Ronově nad Doubravou a zemřel 1. května 1891 v Praze. Jeho tvorba prošla značným vývojem od historické malby, portrétů a žánrových námětů až k plenérovému krajinářství.
Chittussi studoval na Akademii výtvarných umění v Praze, ale později opustil akademické prostředí a pokračoval ve studiu na uměleckých školách v Mnichově a Vídni. Během svých studijních let se nechal inspirovat různými uměleckými proudy, včetně barbizonské školy.
Roku 1879 se přestěhoval do Paříže, kde našel inspiraci a začal rozvíjet svůj charakteristický styl. Jeho tvorba spojila prvky českého a francouzského krajinářství, ačkoli se také občas dotýkala impresionismu. Byl fascinován motivy z barbizonského lesa, Železných hor a jihočeských rybníků.
Chittussi se věnoval plenérovému krajinářství a zúčastnil se i prestižního Salonu v Paříži, kde měl úspěch. Jeho práce získávaly pozornost a uznání nejen v zahraničí, ale také v Českých zemích.
V roce 1885 se konala jeho první souborná výstava v Praze, na které prezentoval své dílo veřejnosti. Antonín Chittussi zanechal důležitou stopu v českém umění přelomu století svou inovativní a inspirativní krajinářskou tvorbou, která spojovala různé umělecké vlivy a styly.