Martin Dichtl pocházel z Norimberku a poté pracoval ve Vídni, kde zemřel. O jeho životě není známo téměř nic. Maloval rolnické obrazy a kuchyňská zátiší, která stylisticky jasně vyčnívají z holandské, francouzské a italské žánrové malby. Díla jsou jednoduchá, většinou se zaměřují na krátkozrakou postavu, která není ani idealizovaná, ani stylizovaná. Jeho díla jsou zvláště rozšířená ve střední Evropě. Stará žena sedí na židli s džbánem, který drží v obou rukou. Její tvář je vrásčitá, ústa zjevně bezzubá. Oblečení je špinavé. Stařena se nicméně na diváky usmívá a vřele se na ně dívá. Ztráta ženské krásy ve stáří byla oblíbeným tématem malby v 17. století. Byla to umělecká výzva vylíčit vrásčitou tvář. Předmět obrazu také varoval před marností, protože krása mládí rychle vyprchala a peníze se rychle promrhaly. Stařík, držící v ruce sklenku na víno, zaujme diváka zejména svým úsměvem. V levé ruce drží kousek pečiva. Na hlavě má kožešinovou čepici. Obrázek je protějškem obrazu staré ženy. Jedná se o manželský pár, který má stále radost ze života.