Tvorba Andrey Locatelliho je tematicky i stylisticky velmi různorodá a rozsáhlá. Kromě klasických krajin věnoval část své tvorby žánrové malbě, zejména bambocciadám s veselými tématy tance nebo odpočívajících rolníků v tradici Michelangela Cerquozziho a Jana Miela. Obraz ukazuje skupinu venkovských lidí před statkem. Mladá sedící žena pije víno ze sklenice, malá holčička s jablkem v ruce se opírá o její koleno a zamyšleně hledí do strany. Starý muž, opřený o vysoký stůl, se k ženě otáčí gestem pravé ruky a chce jí něco říct. Muž vedle mladé matky pokládá ruku na její rameno. Vlevo od scény hraje mladý muž na dudy. Za mladou ženou jsou kamna s džbány, jejichž siluety vynikají proti jasné páře. Další dva muži jsou zaneprázdněni. Jeden nakládá oslíka, druhý zvedá ze země káď. Na rozdíl od Bambocciad od Jana Miela a Michelangela Cerquozziho už se nad touto scénou vznáší kouzlo rokoka. To je vidět na harmonické kompozici, na vytříbeném osvětlení bez tvrdých stínů a na hladkých tazích štětcem.