Mladá žena se krčí u fontány a snaží se zakrýt svou nahotu pláštěm, zatímco dva vousatí muži se na ni dívají. Jedná se starozákonní příběh Zuzany. Ta, když se koupala v horkém dni na zahradě svého manžela, viděli ji dva muži - starší členové židovské komunity - a vyhrožovali, že ji obviní z cizoložství, pokud nepřijme jejich milostné návrhy. Námět byl oblíbený u sběratelů té doby, protože nabízel záminku pro zobrazení částečně oděné ženské postavy, kterou lze obdivovat bez přílišné viny. Kompozice a osvětlení celou scénu dramatizují. Zuzana je jasně osvětlená, což zdůrazňuje její morální nadřazenost vůči můžům v temnějším světle. Postavy jsou vidět zblízka, což dodává scéně na intenzitě. Benátský styl malby je zde nezpochybnitelný.