K obrazu je vyhotoven znalecký posudek a restaurátorská zpráva.

Jaroslav Král byl jedním z předních malířů a kreslířů prvorepublikové výtvarné scény, organizátorem uměleckého života v Brně. Narodil se 5.12. 1883 v Malešově u Kutné Hory. Umělec byl nejstarším z pěti sourozenců a své nadání projevil již v obecné škole v Hoslovicích. Poté následovala v letech 1897-1901 reálka v Českých Budějovicích a dále zkoušky na Uměleckoprůmyslovou školu v Praze, obor figurálního a ornamentálního kreslení. Byl přijat do ateliéru Arnošta Hofbauera, Emanuela Lišky, Jana Preislera a J. Maška. Mimoto navštěvoval lekce modelování u sochaře Stanislava Suchardy a lze se domnívat, že jeho výrazné plastické cítění v pozdější tvorbě ovlivnilo toto školení. V říjnu r.1904 vstoupil umělec na pražskou Akademii výtvarných umění do ateliéru Vojtěcha Hynaise. Absolvoval ji v r.1908 a se svým bratrem Josefem podnikal studijní cesty do Drážďan, Vídně a Mnichova (1910-1911). Dále se vzdělával na Českém vysokém učení technickém v Praze u Ferdinanda Herčíka. Nejprve se Král zabýval karikaturami a portréty na zakázku (Podobizny manželů Heydukových, 1911). Ve 20.letech minulého století se umělec názorově ztotožnil s moravskou levicovou inteligencí a jako jeden z nemnoha moravských výtvarníků zaměřil svou malbu na sociální témata. Koncepčně vycházel z kubismu a konstruktivního řešení plochy, vytvářel rozměrné figurální kompozice. Na Vysokém učení technickém v Brně působil Král do r.1928. Od r.1925 převládaly v jeho tvorbě figurální kompozice. Hlavním námětem se staly ženské postavy (Po koupeli, Ženy v koupeli), změnila se i celková kompozice díla. Malíř se soustředil na zobrazování něžných křivek a zakulacených tvarů, jež vyjadřují také jeho zaujetí klasicismem. Koncem 20.let se však v jeho tvorbě opět uplatnily rysy kubismu (Děvče s podnosem, 1928; Děvče s bílým šátkem, 1932), obrazy korespondují svou tvářností posuzovaným malbám Hlava ženy, a Přítelkyním z r.1929. Tato malba je typickou, nezaměnitelnou „značkou“ kubistického Králova pojetí.K obrazu vypracován

Sedmi stránkový odborný posudek od Mgr.Vlasty Čihákové Noshiro, PhD. Z něhož vyjímáme ………. Potvrzuji pravost posuzované obrazové studie Hlava ženy s její jedinečnou historickou a uměleckou hodnotou.

K obrazu vyparcována restaurátorská zpráva od MgA Veroniky Sochůrek – správce sbírek, restaurátorka a kurátorka Regionálního muzea v Litomyšli. Podrobný posudek s cílem posoudit stav a autenticitu olejomalby, popsat postup jemného čištění bez jakýchkoliv retuší, doloženo detailními fotkami z digitálního mikroskopu mapující krakeláže. Z posudku vyjímáme ………… Olejomalba je provedena na plátně s podkladovou vrstvou. Podle poškození a charakteru barevné vrstvy lze s určitostí říct, že se nejedná o olejomalbu vytvořenou v řádu několika desítek let, ale o starší materiál, přibližně z první třetiny 20. stol. Dle charakteru malby, použitých barev a tonality, dále taky jejího poškození (krakeláž) a na základě pozorování volným okem i pod mikroskopem je zřejmé, že se jedná o malbu, která vznikla v období, kterému odpovídá i malířský styl – tzv. kubismus a v jehož období autor tvořil. Nebyly pozorovány rozdíly ve struktuře olejomalby a proto lze říct, že na malbě nejsou pozdější zásahy či přemalby. S ohledem na poškození barevné vrstvy lze konstatovat, že se nejedná o novodobou malbu vytvořenou na historickém materiálu. Na rubové straně je ještě v levém horním rohu fragment pečetního vosku již bez čitelného otisku pečetidla. Sběratelé na přelomu 19. a 20. století si tímto způsobem značili/signovali své sbírky umění.
Galerie doporučuje toto mimořádné umělecké dílo, výjimečného a ceněného autora.

Jaroslav Král se narodil 5. prosince 1883 v Malešově u Kutné Hory a zemřel 22. března 1942 v koncentračním táboře Osvětim. Byl českým malířem, kreslířem a významným organizátorem uměleckého života v Brně. Jeho umělecký styl byl ovlivněn kubismem a neoklasicismem.

Svou uměleckou kariéru začal na Uměleckoprůmyslové škole v Praze, kde studoval pod vedením profesorů J. Maška a Jana Preislera. Poté pokračoval na Akademii výtvarných umění v Praze pod vedením profesora Vojtěcha Hynaise. Dále se vzdělával na Českém vysokém učení technickém v Praze u profesora Ferdinanda Herčíka.

Jaroslav Král je známý svým novoklasicistním stylem, portréty, karikaturami a rozměrnými figurálními kompozicemi. Koncem 20. let se jeho tvorba začala prolínat s kubistickými tendencemi. Kromě toho se věnoval i malbě zátiší.

Jako levicový aktivista se angažoval ve společenském dění a za druhé světové války byl zatčen Gestapem. Byl vězněn na různých místech, včetně Kounicových kolejí v Brně, věznice na Mírově, ve Vratislavi a nakonec v koncentračním táboře Osvětim, kde tragicky zemřel.

Jaroslav Král zanechal významnou stopu v českém uměleckém prostředí a jeho dílo dodnes připomíná jeho výjimečný přínos. Jeho poslední autorská výstava se konala v roce 2004 ve Vlašském dvoře v Kutné Hoře.