Jindřich Zezula se narodil 12. května 1935 v Dolních Heřmanicích. 

V letech 1958–1962 studoval nástěnnou a monumentální malbu u Otakara Zeminy na Střední škole umělecko-průmyslové v Brně. Po studiích působil jako kulturní pracovník Osvětového střediska ve Žďáře nad Sázavou a později jako ředitel Horácké galerie v Novém Městě na Moravě. Od roku 1978 se věnoval malířství na volné noze. 

Zezula byl známý svou poetickou krajinomalbou, která byla inspirována jeho dětskými vzpomínkami, především na Českomoravskou vysočinu. V jeho díle se prolínaly motivy symbolizmu a lyrické abstrakce, přičemž maloval nejen krajiny, ale také snové lesní scenerie. 

Byl členem Unie výtvarných umělců České republiky a Klubu výtvarných umělců Horácka. Jeho díla jsou zastoupena v významných sbírkách, jako je Národní galerie v Praze, Moravská galerie v Brně a Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě. 

Zemřel v roce 2015.