Karel Holan, narozen 4. prosince 1893 v Praze, byl český malíř a grafik. Narozen v Praze, navštěvoval reálné gymnázium v Karlíně a zároveň se věnoval studiu kreslení na soukromé škole u M. Boháče a v ateliéru V. Beneše a O. Nejedlého. V roce 1913 začal studovat architekturu na ČVUT v Praze, ale již v roce 1914 byl odveden do armády. Po zranění byl propuštěn a v letech 1915 až 1921 studoval na Akademii výtvarných umění v Praze (AVU) pod vedením V. Bukovace, M. Pirnera a Karla Krattnera.

V období mezi lety 1920 a 1924 byl členem Umělecké besedy a aktivně se podílel na redigování tří ročníků sborníku UB Život. V letech 1924 až 1927 byl členem umělecké skupiny Sociální skupina Ho-Ho-Ko-Ko. Později, v období 1927 až 1930, se připojil k Sociální skupině v Umělecké besedě a od roku 1932 až do roku 1934 byl členem SVU Myslbek. Následně, od roku 1936, byl členem Jednoty umělců výtvarných.

Karel Holan se začal zařazovat do tendenční sociální malby, v níž zachycoval prostředí městské periferie a všední život bezejmenného člověka. Jeho tvorba obsahovala témata jako tragédie, neštěstí, ale také atmosféru lidové zábavy, jako například cirkus, poutě nebo hřiště. Jeho hlavním tématem však zůstávala periferie města.

Zemřel 24. října 1953 v Praze.