Základní údaje
signatura | nesignováno |
technika | olej/plátno |
rozměry | 42 x 53 cm |
rok | 50. léta 19. stol. |
datace autor | 1791 - 1868 |
Popis
expertiza PhDr. Š. Leubnerová; rámováno
Malířské dílo Augusta Piepenhagena představuje jednu z nejzajímavějších kapitol naší krajinomalby 19. století. Ačkoliv stál mimo
oficiální umělecké kruhy, neboť neměl akademické vzdělání a živil se řemeslem, stal se uznávaným a vyhledávaným krajinářem
nejen v Čechách, ale i v širším rakouském prostředí. Tento intimní záběr přírody v působivé zimní atmosféře zachycuje sněhem
zavátou cestu kolem jezera, z jehož zamrzlé hladiny ční suchá vegetace. Na cestě vidíme postavy muže s dítětem, vzdalující se
od kostela. Gotická stavba, kmeny mohutných stromů, a především sníh odráží poslední paprsky zimního slunce. Obraz z
padesátých let 19. století patří k Piepenhagenovým snovým krajinám, vyjadřujícím romantické touhy člověka, doprovázené
pocity melancholie a tesknoty. Je proveden volnější malbou, teskná atmosféra krajiny je zachycená v citlivé barevné tonalitě,
typické pro tyto Piepenhagenovy náměty. Kultivované malířské podání v harmonické barevné škále umocnilo nádhernou
atmosféru zimní scenérie. Podle štítku na rubové straně byl obraz v 60. letech 20. století zapůjčen na některou z výstav
českého umění 19. století do Národní galerie v Praze.
Malířské dílo Augusta Piepenhagena představuje jednu z nejzajímavějších kapitol naší krajinomalby 19. století. Ačkoliv stál mimo
oficiální umělecké kruhy, neboť neměl akademické vzdělání a živil se řemeslem, stal se uznávaným a vyhledávaným krajinářem
nejen v Čechách, ale i v širším rakouském prostředí. Tento intimní záběr přírody v působivé zimní atmosféře zachycuje sněhem
zavátou cestu kolem jezera, z jehož zamrzlé hladiny ční suchá vegetace. Na cestě vidíme postavy muže s dítětem, vzdalující se
od kostela. Gotická stavba, kmeny mohutných stromů, a především sníh odráží poslední paprsky zimního slunce. Obraz z
padesátých let 19. století patří k Piepenhagenovým snovým krajinám, vyjadřujícím romantické touhy člověka, doprovázené
pocity melancholie a tesknoty. Je proveden volnější malbou, teskná atmosféra krajiny je zachycená v citlivé barevné tonalitě,
typické pro tyto Piepenhagenovy náměty. Kultivované malířské podání v harmonické barevné škále umocnilo nádhernou
atmosféru zimní scenérie. Podle štítku na rubové straně byl obraz v 60. letech 20. století zapůjčen na některou z výstav
českého umění 19. století do Národní galerie v Praze.