Popis
Cca 1700
Olej, plátno
153 x 193 cm
Nesignováno
Hostina Herodova, kam Salome přináší uťatou hlavu sv. Jana Křtitele, patří mezi oblíbená a frekventované témata renesančního a barokního malířství. Ze znaleckého posudku PhDr. Štěpána Váchy, Ph.D.: 'Lze konstatovat, že jde o velmi kvalitní práci z doby kolem roku 1700, která vykazuje jak vlámské, tak italské rysy, jejichž mísení je dobře sledovatelné právě u malíře Abrahama Godyna. ... Vyhrocenost okamžiku stupňuje prudké gesto Herodiady, která se předklání, pravou ruku má opřenou o desku stolu a zaťatou pěstí levé ruky spílá Janově hlavě. Herodiada pojala k Janu Křtitelovi zášť, neboť ji kritizoval, že opustila svého prvního muže Filipa. Byla to právě Herodiada, která navedla svoji dceru Salome k tomu, aby za svůj tanec žádala jako odměnu Janovou hlavu. Hrůzné scéně přihlížejí překvapení stolovníci, palácové prostředí navozuje drapérie nad králem a mohutné sloupy, mezi kterými se vpravo otevírá průhled na město v pozadí.' Dílo Abrahama Godyna vykazuje rubensovsky nadsazené tělesné objemy, bohatou vlámskou barevnost a klasicistní jasnost kompozice a figur. K dílu je vypracován laboratorní průzkum a odborné posudky PhDr. Štěpána Váchy, Ph.D.
O autorovi
Abraham Godijn, také známý jako Abraham Godyn, se narodil kolem roku 1655 nebo 1656 v Antverpách a zemřel po roce 1724. Málo se ví o jeho životě, ale pravděpodobně studoval u malíře Hendrika Herregoutse. V roce 1681 se stal členem společenství mladých mužů v Antverpách a následně odcestoval do Itálie, kde získal titul "Malíř kanceláře jeho císařského a katolického veličenstva."
V roce 1690 přesídlil do Prahy, kde pracoval jako dvorní malíř a spolupracoval na freskách v Trojském zámku, na nichž pracoval i se svým bratrem Izaakem a dalšími umělci. V roce 1711 se vrátil do Antverp, kde se stal členem místního uměleckého spolku. V roce 1723 zastával post děkana v antverpské gildě romantiků.
Godijnovo dílo je převážně známo díky jeho freskám v Trojském zámku, které jsou považovány za vynikající příklady barokní fresky v severní Evropě. Jeho práce zdůrazňují iluzionistické efekty a vyprávějí triumfální příběh habsburské dynastie. Kromě toho namaloval sérii sedmi svátostí pro klášter sv. Martina v Pontoise, která dnes zdobí katedrálu v Pontoise.
