2. polovina 17. století Olej, plátno, karton 33 x 23 cm Nesignováno Svatý Antonín bývá vyobrazován jako symbol askeze a zřeknutí se hmotných statků. Dle legendy rozdal po zjevení svůj majetek a odebral se do pouště, kde na něj ďábel sesílal mnohá pokušení, aby jej svedl ze svaté cesty. Zjevovali se mu démoni a duchové v mnoha podobách, které na malbě zachytil Jan Kryštof Liška formou jakýchsi pokřivených amorků s netopýřími křídly. Svatý Antonín v němém gestu zvedá ruku k nebi a otevírá ústa k modlitbě. Jedná se skicu k obrazu sv. Antonína Paduánského z kláštera kapucínů (kostel sv. Tří králů) v Mnichově Hradišti. Olejomalba na plátně je druhotně adjustována na tvrdé papírové podložce. Rentgenogram nabízí pohled na svižnou zručnou malbu. Přesto, že je evidentní, že malíř nevelkou komozici buduje bez zaváhání v podstatě alla prima, dochází zde k autorské změně v poloze levé ruky světce. Sakrální motivy patřily k autorovým častým námětům. Dílo je restaurováno a je k němu vypracován rentgenologický průzkum.