Jarní eAukce - umění, starožitnosti, design

Bohatá žánrová malba od rakouského malíře 19. století. Květinové zátiší je doplněno motýly a okrasnými předměty a důmyslně osvětleno proudem slunečního světla.

Stanislav Lolek přecházel od veristického realismu až k impresionismu. V předložené práci se projevuje jeho experimentální práce s barvou a světlem, kterou si osvojil částečně i během svého dvouletého pobytu na mnichovské akademii, kde začal pracovat se světlem v přírodě, zejména v lesních interiérech. Stanislav Lolek se často a rád vracel do krajiny kolem Luhačovic, kde opakovaně maloval výhledy do krajiny i lesní interiéry. 

Z odborného posudku PhDr. Naděždy Blažíčkové-Horové: 'Předložený olej Dostaveníčko je nesporná a půvabná práce malíře Josefa Navrátila, nejspíše ze 40. let 19. století. Pravděpodobně se jedná o návrh nástěnné malby k výzdobě některého z četných interiérů, které Navrátil za svého života vymaloval. Těsným sepětím umění a řemesla patří Navrátilova tvorba k ojedinělým a specifickým projevům českého malířství 19. století. Jeho malířsko-dekorativní dílna byla v Praze jediná, která spojovala řemeslo i výtvarnou činnost. Celý výjev s dívkou sedící pod stromem se dvěma ovečkami u nohou a klečícím mladíkem je orámovaný dekorativním rámcem a vyznačuje se rokokovou sladce pastelovou barevností, která je pro Navrátila typická.'

Stylizovaná podobizna ženy se zavřenýma očima s melancholickou atmosférou je prarafrází podobizny z 9. prosince 1946 a je neobvyklou ranou polohou českého výtvarníka Oty Janečka, který v této době byl členem S.V.U. Mánes. Jeho první malířská díla byla poznamenána expresivitou typickou pro válečné období. Janečkova celoživotní rozsáhlá tvorba byla završena v roce 1995 velkou retrospektivní výstavou v pražském Mánesu. Ota Janeček je svými díly zastoupen v Národní galerii v Praze, v londýnské Tate Gallery, v Národní knihovně v Paříži, v MC Nay Institute v San Antonio (USA), v japonském Tochigi Prefectural Museum of Fine Arts a v National Gallery of Wales. Dílo pochází z autorovy pozůstalosti.

Český malíř a grafik v rané malířské tvorbě zachycoval podobu jihočeské krajiny ve fauvisticko - expresivní barevnosti, od 60. let usiloval o postižení její vnitřní podstaty pomocí barevných struktur. Paralelně se věnoval grafice. V roce 1992 výstava v Linci a v Paříži.

Bohumír Matal patří mezi čelní představitele českého umění druhé poloviny dvacátého století. Na jeho tvorbu měla bezesporu vliv i internace v nacistických pracovních táborech, která probudila jeho tvůrčí imaginaci. Obraz pochází z ateliéru Bohumíra Matala a existuje k němu analogické zpracování ve větším formátu.

Dílo českého autora Karla Chaby, autodidakta, který se zaměřoval především na pražské motivy. Navrhl výpravu scény pro operu Jakobín v Národním divadle v roce 1993. 'Pocta Janu Zrzavému' představuje poetizující epitaf se stylizovanými figurami a jeho milovanými bárkami z Bretaně.

Kamil Lhoták, resp. jeho jméno a dílo, plní vcelku pravidelně rubriky médií, kulturních přehledů, výstav i aukcí. Nutno konstatovat, že zcela oprávněně. Vyjma technických výdobytků také vytvářel svižné a poetické portréty v několika tazích a s minimem odstupňovaných ploch.

Impozantní barokní tabernákl s precizně zpracovanou jemnou intarzií z pálené hrušky vytvářející volutové barokní ornamenty. Ve spodní části tabernáklu je pět šuplíků, v horní části odklápěcí deska, pro kterou jsou určeny vysouvací držáky, nad ní dvířka, uvnitř kterých se nachází soustava šesti šuplíků a poliček, v centru s uzamykatelnými dvířky. Kování spolu s viditelnými panty v horní polovině tabernáklu s precizním rytím. Kvalitou zpracování se nepochybně jedná o unikátní kus nábytku určený pro prestižní klientelu té doby. Restaurováno.

Empírové stolní hodiny pána domu se čtvrťovým strojem s automatem (brusič a kovář). Hrací strojek má dvě melodie, z nichž jedna je Škroupova skladba „Kde domov můj“. Na mahagonové základně, zdobené mosazí a zlacením je umístěno osm alabastrových sloupků. V horní části ciferník s viditelným strojkem obklopen ze stran dvěma gryfy.