René Roubíček patřil mezi přední postavy českého sklářství, podílel se například na československém pavilonu na Světové výstavě 1958. Pedagogicky působil na Akademii výtvarných umění v Praze, spolupracoval s designérem Borkem Šípkem či s firmami Crystalex, Moser, Lasvit, Preciosa a řadou skláren. Autor sám říkal: 'Sklo – to se voda zastavila, aby potěšila lidské oko. Sklo je jazzová improvizace ve výtvarné kultuře.' Každé jeho autorské sklo je dílem okamžiku, jedinečnou improvizací na připravené téma. René Roubíček ve své tvorbě nechává sklo volně promlouvat a během tvůrčího procesu se jeho vize mění podle přirozených vlastností a tvarování skla. Váza vznikla pro Expo 1967 v Montrealu.