Popis
1948 - 1950
Tempera, překližka
69 x 109 cm
Signováno: Vlevo dole 'Jan Zrzavý 48', zezadu přípis 'Královna moří Tempera 1948 Loď domalována 1950 J.Z.'
Zlatá kráska či Královna moří - vrcholné dílo série přístavů a bárek Jana Zrzavého. Jan Zrzavý našel vlastní způsob vyjádření, který viditelnou skutečnost zrcadlí nepřímo, v promyšlených znameních a symbolech. Smyslové krajiny Jana Zrzavého jsou přímým odrazem skutečnosti a dojmů, které v něm jeho cesty zanechaly. Pod hávem zdánlivě věcné formy se odehrává niterné napětí, zjevné i pod klenbou rovnováhy a naplnění, klidu a trvání. Jan Zrzavý komponuje vlastní spirituální krajinu, krajinu 'klidu ve věčném pohybu' a hledání smyslu existence, kde přišel ke kladné odpovědi - pochopení, přijetí a přitakání. Barevné skořepiny mlčenlivých bárek se v Zrzavého představivosti staly zvláštními bytostmi - posly lidských snů, jež zabydlují krajinu posetou velkými, těžkými balvany. Královna moří, stejně jako bájná Argo, je symbolem završení cesty. Symbolem nalezení smyslu života. Suverénní a dobře promyšlená malba je krajinou zcela jasných až hmatatelných kontur. Viditelného prožitku. Obraz se původně měl jmenovat Zlatá kráska a loď měla být potažena plátkovým zlatem. Namísto toho Jan Zrzavý zvolil zářící a vzrušující oranžovou, barvu která svou podstatou upoutá lidské oko na první pohled. V poklidné krajině při odlivu mezi balvany kotví Královna moří - v milované Bretani, kde Jan Zrzavý dle vlastních slov našel zemi neporušenou, žijící mezi živly a samu živel. Zaslíbenou zemi svého malování, nevyčerpatelnou pokladnici krásy a zdroj malířského vzrušení. Obraz pochází z majetku malíře Viléma Kafky (1887-1972), Zrzavého blízkého přítele, o čemž mimo jiné svědčí i dochovaná vzájemná korespondence, z níž se část nedávno dostala i na aukční trh. Pravost díla potvrzena Dr. Františkem Dvořákem na dvojím přípisu zezadu, opatřeno poznámkami J. Zrzavého. K dílu je vypracován znalecký posudek PhDr. Rey Michalové Ph.D., PhDr. Jaromíra Zeminy, PhDr. J. Orlíkové, Zory Grohmanové, rentgenografie a podrobný materiálový průzkum ak. mal. rest. Martina Martana, který se ztotožňuje s vypracovanými posudky. Na zadní straně štítek pro účely nerealizované výstavy: 'Obr. č. 7, Jan Zrzavý, Vrátit!!', adresa a přípis autora: 'Provedeny drobné retuše v malbě po vodních skvrnách. Vyčištění malby a zarámování obrazu pod sklo po úpravě rámu. Vodňany, 6. X. 54, Jan Zrzavý.'
O autorovi
Jan Zrzavý se narodil 5. listopadu 1890 v obci Vadín, která se nyní nazývá Okrouhlice. Jeho rodiče byli řídícím učitelem Janem Zrzavým a učitelkou Vilemínou, rozenou Kaizlovou. Jan byl šestým dítětem v rodině, měl pět starších sourozenců a ještě dva mladší.
Jeho studijní cesta byla pestrá. Navštěvoval několik škol, včetně gymnázia v Havlíčkově Brodě, měšťanské školy v Kutné Hoře a Přibyslavi, a stavební průmyslovku v Brně v roce 1905. Kvůli vážnému onemocnění však neměl perspektivu dlouhého života a otec mu povolil studia malířství. Jan Zrzavý se v roce 1906 pokusil o přijetí na Akademii výtvarných umění v Praze, ale neuspěl. Nakonec studoval na soukromých malířských školách, včetně školy Karla Reisnera, školy Vladimíra (Františka) Županského a ateliéru Františka Ženíška. V letech 1907-1909 studoval na Uměleckoprůmyslové škole u profesora Dítěte, ale byl vyloučen.
Jan Zrzavý byl významnou postavou českého výtvarného umění a představitelem avantgardy začátkem 20. století. Byl známý svými pracemi v oblasti malby, grafiky a ilustrace. Jeho umělecký styl byl ovlivněn hnutím Jugendstil, německým secesním protějškem. Zrzavý se proslavil zejména svými barevnými dřevořezy, zobrazujícími především ptáky, a hlubotisky aktů a erotických ex libris. Také se věnoval scénografii a spolupracoval s Národním divadlem v Praze.
Jan Zrzavý zemřel 12. října 1977 v Praze. Je pochován na hřbitově u římskokatolického kostela v Krucemburku, kde se nachází i jeho Pamětní síň.
