Základní údaje
| technika | olej na plátně |
| signatura | PD, RUB |
| Rozměry - výška x šířka (cm) | 80 x 115 |
| datace od | 1962 |
| autor | 1891-1971 |
Popis
Větrný prostor (Lieu des vents) - Mimořádně sugestivní obraz Josefa Šímy skvělým způsobem reprezentuje malířovo významné poválečné, sběratelsky teprve nedávno oprávněně doceněné období. Zásadním mezníkem se pro autora stal rok 1920, kdy natrvalo přesídlil do Paříže. Ačkoli s domácím prostředím udržoval aktivní kontakt, zprostředkovaný skrze členství v Devětsilu či jako externí spolupracovník Lidových novin, velmi rychle se na pařížské scéně etabloval mezi francouzskými umělci a literáty a o několik let později se stal hlavním výtvarníkem skupiny Vysoká hra (Le Grand Jeu). Tento solitér, který svoji tvorbu rozvíjel nezávisle na dobových tendencích, zahájil po několikaleté odmlce počátkem 50. let druhou etapu svojí tvorby, během níž vytvořil vrcholná díla, vyznačující se mimořádnou hloubkou a k dokonalosti vycizelovaným malířským přístupem. Ve své vyzrálé tvorbě plynně navázal na předválečnou, vnitřně pevně zakořeněnou metafyzickou koncepci malby a zůstal blízký i imaginativní estetice ve filosoficky orientované poetice skupiny Vysoká hra. Obraz plný vnitřní skryté síly odráží Šímův zájem o světlo, vědu a nové zkoumání hmoty, jež v jeho malbě podobně jako v dobovém bádání ztratila svoji konzistenci a stala se pouhou energií. Nejživější dialog však Šíma udržoval se svými zážitky a vzpomínkami, jak je patrné v celé jeho bohaté tvorbě. Filozoficky laděné dílo s poetickým názvem Lieu des vents je dokladem autorova nebývale subtilního stylu, kdy za pomoci pouze několika barevných tónů předkládá divákovi meditativně laděné plátno s dokonale promyšleným vnitřním životem, jenž odráží vnitřní svět umělcův. Plátno má na rubu uveden autorský název Lieu des vents a pochází z významné zahraniční sbírky. Dílo bylo v roce 2016 vystaveno v Sothebys, Art Contemporain (Paříž, Francie). Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a PhDr. K. Srpem. Přiložena odborná expertiza PhDr. R. Michalové, Ph.D. (cit.: „[…] Posuzované dílo Větrný prostor (Lieu des vents) je originální, neobyčejně produchovnělou, výtvarně delikátní a koloristicky nesmírně oku lahodivou prací Josefa Šímy, jednoho z mála českých umělců, kteří se zapsali do dějin výtvarného umění i v mezinárodním kontextu. […]“).
O autorovi
Josef Šíma, často známý i jako Joseph Sima (19. března 1891, Jaroměř – 24. července 1971, Paříž), byl významným českým malířem evropského moderního malířství. I když v Paříži prožil téměř 50 let, s Českem si udržoval pevný vztah. Byl blízko k surrealismu, ale zaměřoval se více na symbolický rozměr obrazu. Ve svém pozdním období vytvořil světelné abstraktní obrazy, které jsou často srovnávány s díly Marka Rothka.
Narodil se v rodině výtvarníků v Jaroměři. Jeho dědeček byl sochař a kameník, zatímco otec učil kreslení na řemeslnické škole a měl zálibu v národopisu. Po maturitě v roce 1909 studoval na Uměleckoprůmyslové škole v Praze a později na Akademii výtvarných umění v Praze. Přestože jeho zájem o výtvarné umění byl silný, krátce studoval i pozemní stavitelství na brněnské technice, což bylo inspirováno jeho zájmem o technický pokrok a literaturu Julese Verna.
Jeho vzdělání však bylo přerušeno první světovou válkou. Sloužil v Haliči, kde byl zraněn, a později byl převelen na italskou frontu. Po válce se vrátil do Brna, kde se zapojil do místního kulturního života a spoluzakládal Klub výtvarných umělců Aleš. V Brně se také připojil k umělecké skupině Devětsil.
V roce 1920 Šíma odešel do Francie, kde zpočátku pracoval jako kreslič vitráží. Po krátkém období v Baskicku se přestěhoval do Paříže, kde se setkal s mnoha význačnými osobnostmi uměleckého světa. Oženil se s Louise-Denise Germainovou a začal se věnovat kreslení a malbě. Získal inspiraci od francouzských básníků, s nimiž často spolupracoval na různých projektech.
I když žil ve Francii, Šíma nikdy neztratil kontakt s Českem. Udržoval vztahy s českými umělci a často se účastnil uměleckých výstav v Československu. Během druhé světové války se zapojil do odbojové činnosti ve Francii. Po válce se stal poradcem pro kulturní záležitosti na československém velvyslanectví v Paříži.
