Základní údaje
| technika | pastel na papíře |
| Rozměry - výška x šířka (cm) | 36 x 51 |
| datace od | 1904 |
| autor | 1872-1918 |
Popis
Jezdci v lese - Vnitřní vitální dynamikou, zvolenou barevností i celkovým výtvarným pojetím vizuálně velmi přitažlivé zralé dílo Jana Preislera, vůdčí osobnosti své generace na poli uměleckém i spolkovém, představuje jeden ze zásadních střípků jeho názorového a námětového vývoje. Autor, tehdy veřejně oceněný např. stříbrnou medailí na Světové výstavě v St. Louis v USA a zároveň pomalu završující svůj zájem o symbolistní tematiku Černého jezera, plynule navázal na vlastní dosavadní směřování a zároveň otevřel novou kapitolu silně podpořenou mj. slovy teoretika Camilla Mauclaira o návaznosti mladé generace na dědictví zářivosti, smyslnosti, zdraví a pravdivosti starověkých Řeků. V této tvůrčí kapitole později kromě posunu k arkadickému vyznění hrálo zásadní roli i zvládnutí problematiky barvy, k jejímuž řešení Preisler směřoval nespočtem skic a variací. Ty se po další dekádu staly charakteristickým úběžníkem jeho výtvarného stylu – motivem jezdců umělec v této době neúnavně doprovázel předemocen. Přesná lokace předkládaného díla není vzhledem k absenci výraznějších přírodních záchytných bodů zcela jasná, ovšem s vysokou mírou pravděpodobnosti bylo namalováno přímo v plenéru v oblasti zvané Stříbrné návrší, která je přibližně ohraničena polskou hranicí, Stříbrnou bystřinou, Bílým Labem, prameny Úpy a ve spodní části právě Luční boudou. Lebeda zde zachytil osamělou čistou přírodu beze stop lidské činnosti a civilizace a jeho cílem bylo především věrné podání atmosférických jevů. Právě rozmary nejvyššího českého pohoří pro něj byly společníkem určujícím zásadně hranice jeho malování. V dopise své mamince z 12. 7. 1895 dokonce velmi barvitě svůj boj s přírodními živly popsal: „…bouřka chvílemi byla taková, blesky lítaly vedle mě přes vršek, že jsem zmokl na kůži…“ Zásadní pro něj tehdy bylo to, že se při práci mohl odpoutat od vlivu svého učitele Julia Mařáka i spolužáků z ateliéru a měl příležitost uplatnit osobitý přístup blízký především odkazu malby Antonína Chittussiho. Jak napovídá dochovaný náčrtek rozvržení vystavených prací na školní výstavě konané téhož roku, bylo velmi pravděpodobně již tehdy toto dílo vystaveno a zároveň i prodáno soukromému sběrateli. Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a Mgr. M. Dospělem, Ph.D. Přiložena odborná expertiza Mgr. P. Kubíka. Vyvolávací cena: 300 000 Kč (€ 11 111) Odhadní cena: 400 000 – 600 000 Kč vším řadu kompozic s námětem koupání, v nichž každá následující práce podporovala a rozvíjela tu předcházející. Předkládané dílo je studií či vývojovým předstupněm k olejomalbě stejných rozměrů, jež je reprodukována v základní monografické literatuře o autorovi (Matějček, A.: Jan Preisler, Praha, 1950, č. 114). Tato práce byla v minulosti součástí významné Hascoe Family Collection a byla roku 2011 vystavena v anglické Sothebys. Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a PhDr. R. Michalovou, Ph.D. Přiložena odborná expertiza PhDr. K. Srpa.
O autorovi
Jan Preisler se narodil 17. února 1872 v Popovicích u Berouna a zemřel 27. dubna 1918 v Praze. Byl českým malířem, grafikem a ilustrátorem, a zároveň patřil mezi generaci zakladatelů českého moderního umění. Jeho umělecký přínos byl významný, a to zejména díky jeho členství ve spolku SVU Mánes a jeho podílu na organizaci výstavy Edvarda Muncha v Praze v roce 1905.
Studoval na Uměleckoprůmyslové škole v Praze pod vedením profesora Františka Ženíška. Po absolvování školy se spřátelil s umělci ze spolku Mánes a zapojil se do publikační činnosti tohoto sdružení. V roce 1894 navrhl obálku k albu Listy z palety a později jeho kresby zdobily obálky časopisu Volné směry. Členem spolku Mánes byl až do roku 1918, během svého členství čtyřikrát zastával funkci předsedy.
Jan Preisler cestoval po Evropě a setkával se s významnými umělci. Navštívil Itálii, kde se inspiroval místním uměním, a také se seznámil s dílem Paula Gauguina a Auguste Rodina ve Vídni a Paříži.
Jeho umělecká tvorba byla ovlivněna symbolismem a secesní dekorativností. Kladl velký důraz na barevnou expresi a byl také aktivní v oblasti nástěnné malby a tvorby mozaik. V roce 1913 se stal profesorem na Akademii výtvarných umění, kde měl vliv na několik generací mladých umělců, mezi nimiž byl i Josef Šíma.
Jan Preisler byl také rodinným člověkem. V roce 1914 se oženil s Boženou Pallasovou a měli spolu dvě děti. Bohužel, jeho život byl příliš krátký. Zemřel 27. dubna 1918 v Praze na zápal plic. Jeho významný odkaz však přetrvává v českém umění dodnes.
