Meteorit - Drobné, ale pro Kamila Lhotáka příznačné dílo je unikátní ukázkou poetiky Skupiny 42, jíž byl autor členem. Prostředí periferie plné artefaktů lidského života, opuštěných a  ponechaných svému osudu, ho vždy přitahovalo. V  počátku 40.  let se také výrazně zjemnil jeho malířský rukopis. S  láskyplnou pečlivostí zachycoval poezii všednosti v  její neopakovatelné křehkosti a  nostalgii. V  obraze Meteorit nám Lhoták dává přes jakýsi násep, jemuž dominuje měsíční kámen, nahlédnout do kraje plného zapomenutých pouťových atrakcí, vraků houpaček, starých stožárů a  větrníků, nad nimiž se vznáší balón. Ten se v  tiché atmosféře celé scény stává neopomenutelným symbolem Lhotákovy lásky k  technice všeho druhu, jež si zejména ve 40.  letech našla místo na každém z  jeho obrazů. Vzácnost celé práce podtrhuje materiál skla, které autor použil jako podkladovou desku a  které se v  jeho díle objevuje jen ve dvou případech. Práce je uvedena v  umělcově soupisu díla pod stejnojmenným názvem a  číslem soupisu 530/98. Při konzultacích posouzeno prof. J. Zeminou a  PhDr. K. Srpem. Přiložena odborná expertiza PhDr. R. Michalové, Ph.D.  (cit.: „[…] V posuzovaném díle poetizuje Lhoták moderní, civilizací měněný svět. Vnímá krajinu ve smyslu ‚natura naturata‘, jako přírodu vytvořenou a neustále dotvářenou. Obrazně tu demonstruje svá slova, že krajina ho vždy výtvarně přitahovala jen v té podobě, v níž se spojuje se zásahem člověka, s civilizací a jejími technickými projevy. […]“).