Václav Beránek se narodil 8. února 1932 ve Zhoři u České Třebové a zemřel 4. února 2018. Jeho vzdělávací cesta začala ve Zhoři, kde navštěvoval základní školu, a pokračovala na gymnáziu v České Třebové. Následně studoval na výtvarné katedře Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci pod vedením profesorů Bělohlávka, Berana a Kučery. Po studiích krátce učil na základní škole v Havířově, kde také začal publikovat své první lavírované kresby v časopisech Květen, Kulturní tvorba a Červený květ.

V roce 1957 se Václav Beránek přestěhoval do Ostravy, kde nastoupil jako výtvarný redaktor do Krajského nakladatelství, později nakladatelství Profil. Během své kariéry zde spolupracoval s mnoha známými umělci a typografy na výtvarné podobě publikací. Paralelně se věnoval ilustracím a volné malířské a grafické tvorbě.

Ve své tvorbě experimentoval s různými formami a technikami, včetně fotoplátna, což byl nový způsob malované koláže, který si sám vyvinul. Jeho dílo bylo oceňováno pro jemnou poetičnost, smysl pro barevné vidění a kreslířské dovednosti. Beránek uskutečnil studijní cesty do mnoha zemí včetně tehdejší NDR, Polska, Maďarska, Holandska, Řecka a Belgie a vystavoval své práce v mnoha městech po celém světě.

Po invazi vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 byl Beránek diskriminován a vyloučen ze Svazu výtvarných umělců, což ho přivedlo k nezávislé umělecké kariéře. Jeho díla jsou zastoupena v mnoha galerijních a soukromých sbírkách doma i v zahraničí.