Základní údaje
technika | akrylový tisk, plátno |
rozměr | 85 x 120 cm |
rok | 2012 |
signatura | signováno |
rám | nerámováno |
autor | *1926 – 2017 |
Popis
Palác věčného mládí | vysoce kvalitní digitální tisk akrylovými barvami na plátně | napnuto na dřevěném rámu | signováno autorem | Pavel Brázda (1926-2017) se narodil v Brně. V roce 1943 zde založil svůj vlastní směr nazvaný hominismus, umění o lidech a pro lidi. Po dvou semestrech dějin umění a filosofie na Masarykově universitě v Brně a dvou semestrech na Vysoké škole uměleckého průmyslu přešel do 3. semestru Akademie výtvarných umění, kde se sblížil se svou budoucí manželkou malířkou Věrou Novákovou. Na začátku roku 1949 byl společně s ní z politických důvodů vyloučen ze studia na všech školách a určen k manuální práci jako učeň na malířství pokojů. V letech 1950–52 absolvoval Vyšší školu uměleckého průmyslu a bylo mu povoleno živit se užitou výtvarnou činností jako tzv. výtvarník z povolání. Členem komunistického Svazu československých, později českých výtvarných umělců nikdy nebyl, ani se tam nehlásil. Od roku 1977 byl 10 let topičem v koksové kotelně, od roku 1997 byl důchodcem. Normálně vystavovat začínal v 90. letech.
První větší výstava společná s V. Novákovou byla uspořádána v roce 1992 v PKC Ženské domovy. Doprovázena byla obsáhlým katalogem z edice Revolver Revue. V témže roce obdržel Brázda jako první výtvarník cenu Revolver Revue za rok 1991. Následovala řada výstav v galeriích pražských, mimopražských, i zahraničních a ke konci 90. let účast na přehlídkách uspořádaných Národní galerií i jiných. Od roku 2000 je skupina Brázdových obrazů součástí stálé expozice moderního umění ve Veletržním paláci. V roce 2006–2007 zde probíhala jeho půlroční retrospektivní výstava. 2007 vyšla obsáhlá monografie „Brázda“ z nakladatelství Argo, 2008 k pařížské výstavě menší monografie „Brázda – Obluda čeká, obluda má čas“ v edici Respekt s francouzským anglickým a českým textem. O Brázdově životě a díle bylo natočeno několik televizních dokumentů. V roce 2007 obdržel Brázda cenu Osobnost roku, 28. Října 2008 mu bylo předáno prezidentem republiky státní vyznamenání za zásluhy o stát v umění. V letech 2009 – 11 byly vystavovány každý rok ukázky z Brázdovy Lidské komedie především v pražských galeriích 1. patro a Litera. 2012 – 13 byla uspořádána přehlídka jeho díla 1949 – 2012 v Moskevské galerii Proun. V březnu až v dubnu tohoto roku představil 300 nových obrazů v pražském Obecním domě. Medaili za zásluhy o stát vrátil prezidentu Klausovi pro nesouhlas s dovršením jeho politiky a způsobů jejího prosazování. Veřejné zdůvodnění tohoto rozhodnutí se setkalo se širokým ohlasem.
Všechna díla jsou nabízena se souhlasem rodiny autora.
O autorovi
Pavel Brázda se narodil 21. srpna 1926 v Brně v zámožné rodině, jeho otec Osvald Brázda byl advokátem a předákem agrární strany, matka Eva Brázdová byla spojená s rodinou bratří Čapků.
Po ukončení gymnázia se zapsal na studium filozofie a dějin umění na Masarykově univerzitě, ale v roce 1946 přešel na VŠUP v Praze, odkud byl později vyloučen. Pokračoval na AVU v ateliéru Vladimíra Sychry, kde se seznámil se svou budoucí ženou Věrou Novákovou. V roce 1949 byli oba vyloučeni z důvodu politických čistek.
Brázda byl nucen pracovat manuálně a vyučil se malířem pokojů. Jeho tvorba, kterou vytvářel v izolaci, byla ovlivněna jeho odmítnutím komunistické ideologie a příklonem k humanistickému a existenciálnímu umění, které nazýval „hominismem“. Mezi jeho klíčová díla patří expresivní autoportrét „Obluda čeká, obluda má čas“ (1949) a obraz „5 minut před koncem světa“ (1966).
Až po roce 1989 mohl Brázda svá díla veřejně vystavovat. V roce 2006 mu byla věnována retrospektivní výstava v Národní galerii a vydána monografie. Za svou tvorbu obdržel řadu ocenění, včetně Ceny Revolver Revue (1991) a Medaile Za zásluhy (2008), kterou v roce 2013 v rámci protestu vrátil.
Pavel Brázda zemřel 17. prosince 2017 v Praze.