Wlastimil Hofman se narodil 27. dubna 1881 v Praze. Byl český malíř, který proslul v Polsku, kam přišel v roce 1889. Studoval na Akademii výtvarných umění v Krakově a později na École des Beaux-Arts v Paříži. První výstavu měl v roce 1902 ve Sdružení umělců Sztuka. V roce 1907 se stal prvním Polákem, který se stal členem vídeňské secese.

Během let 1914 až 1920 žil v Praze a Paříži, ale v roce 1921 se vrátil do Krakova. Přijal polskou podobu jména, změnil se na Wlastimil Hofman. Byl členem vídeňské secese a vystavoval svá díla v evropských městech.

Během druhé světové války uprchl s manželkou, která byla židovského původu, před nacisty přes Sovětský svaz a Turecko do Palestiny. Po válce se vrátil do Polska a v roce 1961 obdržel Kříž Řádu polské obrody. Po odpočinku se usadil ve Szklarské Porębě ve Slezských Krkonoších. Jeho bývalý domov je nyní muzeum nazývané Dům Vlastimila Hofmana. Zemřel 6. března 1970 ve Szklarské Porębě.