Miloš Boria (celým jménem Miloslav Fortunát Boria) se narodil 4. dubna 1896 v Uherském Hradišti. Byl malířem, ačkoliv prošel několika životními výzvami. Studoval na českém gymnáziu a na dvouleté obchodní škole v Uherském Hradišti. Za první světové války sloužil na ruské frontě. Jeho uměleckou kariéru podporoval bratr Antonín, právník, který mu umožnil studovat v Praze. Miloš Boria krátce navštěvoval Akademii výtvarných umění a následně docházel do ateliéru Jana Zrzavého. V roce 1927 strávil krátkou dobu v Paříži, kde se setkal s Piccasem, a ve Vídni.

Od roku 1923 žil na Vsetínsku, kde vytvořil řadu pozoruhodných obrazů ovlivněných francouzskou malbou, které jsou dodnes považovány za moderní a kvalitní. Během většiny svého života žil v bídě. Jeho tvorba prošla dlouhým vývojem, který však byl předčasně ukončen jeho úmrtím na tuberkulózu ve Vsetíně. Po jeho smrti zůstala po něm manželka, učitelka Drahomíra Boriová. Vsetínské muzeum má ve svých sbírkách jeho pozůstalost. Jedna z jeho mála samostatných výstav proběhla v prosinci 1927 v Uherském Hradišti. Až do roku 1964, kdy byla uspořádána výstava jeho díla v galerii Slováckého muzea v Uherském Hradišti, zůstal Boria zapomenutým umělcem.