Jaroslav Ronek, narozen 22. května 1892 v Praze, byl český malíř, který proslul svými obrazy lokomotiv, nádraží a průmyslových objektů. Narodil se v Praze-Vršovicích a své malířské dovednosti rozvíjel studiem u profesora Reisnera a profesora Preislera v Praze.

Ronek se specializoval na zobrazování parních lokomotiv, přičemž jedním z nejčastějších motivů byla lokomotiva řady 387.0, známá pod přezdívkou Mikádo. Tato lokomotiva zaujala umělce zejména svým krátkým komínem. Ovšem v jeho tvorbě lze najít i obrazy dalších lokomotiv, letadel, továren a dalších technických námětů.

Jeho umělecká díla získala popularitu zejména mezi sběrateli z Čech a Německa. Ronek své obrazy podle vzpomínek někdy dokonce rozdával, a to i výměnou za polévku. Mezi významné sběratele jeho děl patřil televizní režisér Jan Bonaventura, jehož sbírka obsahovala více než 30 obrazů s železniční tematikou. Mezi zajímavosti této sbírky patřila i malba tramvaje, kterou Bonaventura měl pro potěšení ve své pracovně. Jaroslav Ronek zanechal v uměleckém světě stopu prostřednictvím své vášně pro techniku a zručného zachycení industriálních motivů.

Zemřel v roce 1962.