Hořec / František Halas (podpis) ; výzdoba Toyen. -- Praha : Erna Janská, 1933. -- edice Editio Princeps ; sv. 6. -- 43 stran. -- Šité listy v obálce a pouzdře.

Typografická úprava Jindřich Štyrský.

Vyšlo v počtu 120 výtisků, tento má číslo 51 a je podepsaný autorem v tiráži.

Na hřbetu je patrn drobný flíček kopírující linie vyříznutí pouzdra; papír prvního listu je vespod trošku pokrčený.

Toyen, známá též pod svým skutečným jménem Marie Čermínová, se narodila 21. září 1902 v Praze. Je považována za významnou česko-francouzskou malířku a jednu z představitelek evropského surrealismu. Navzdory tomu, že většinu svého života strávila v Paříži, je považována za klíčovou postavu české kultury a umělecké avantgardy 20. století.

Už v mládí opustila Toyen svůj domov a pracovala v továrně na mýdlo na Žižkově. Vzdělání v oblasti dekorativní malby získala na Uměleckoprůmyslové škole pod vedením profesora Emanuela Dítěte ml. Ve 20. letech 20. století spolupracovala s umělcem Jindřichem Štyrským, s nímž se setkala během léta v roce 1922 na ostrově Korčula. Jejich spolupráce byla tak úzká, že vyhlásili svůj vlastní umělecký směr - artificialismus.

Toyen se stala členkou různých uměleckých sdružení, včetně Devětsilu, SVU Mánes a Skupiny surrealistů v ČSR. V Paříži se připojila k surrealistické skupině kolem André Bretona a Paula Eluarda. Během druhé světové války se musela skrýt kvůli svým surrealistickým sklony a také pomáhala ukrývat surrealistu židovského původu, Jindřicha Heislera.

Po válce se Toyen vrátila k veřejnému vystupování, ale v roce 1947 opustila Československo a přestěhovala se natrvalo do Paříže. Ačkoli se její umělecká tvorba zachovala ve svém specifickém a originálním stylu, v posledním desetiletí svého života se stávala stále osamělejší.

Toyen zemřela 9. listopadu 1980 v Paříži. Její dědictví jako ženy v doméně české avantgardy, která překonala tradiční genderové bariéry, a její umělecká tvorba zůstávají aktuální a významné v kontextu evropského surrealismu a české umělecké historie.