Praha : Vyšehrad, 1948. -- Vydání třetí. -- 349 stran. -- (edice Dílo Jakuba Demla ; svazek první). -- Pevná individuální polokožená vazba se zlacenou ořízkou a vevázanou obálkou.

Obálku navrhl Vojmír Vokolek.

Doslov napsal Timotheus Vodička.

Jakub Deml se narodil 20. srpna 1878 v Tasově jako prvorozený syn chalupníka a kupce Jakuba Demla a jeho druhé manželky Antonie Bělochové. Měl pět sourozenců z různých manželství svého otce. Jeho dědeček, Jan Deml, byl Němec původem z Opatova, který se na Moravu přestěhoval kvůli rodinným problémům.

Studoval na třebíčském gymnáziu a začal publikovat své básně v školním časopise Sursum. Později vstoupil do brněnského semináře a v roce 1902 byl vysvěcen na kněze. Začal svou kněžskou kariéru působením v Kučerově u Vyškova, ale brzy požádal o přeložení kvůli převažující německé populaci.

Jeho tvorbu ovlivnilo přátelství s Otokarem Březinou a letmé spojení s Katolickou modernou. Postupem času se však začal kriticky stavět jak vůči Katolické moderne, tak proti klerikalismu, což vyvolalo nesouhlas církevních představitelů. Nakonec byl zbaven kněžských povinností z důvodu špatného zdravotního stavu.

Po opakovaných sporech a soudních tahanicích se přesunul do Prahy, kde navázal styky s literární a uměleckou komunitou. Během první republiky se stal terčem kritiky kvůli svým názorům na Masaryka a jeho dílo bylo několikrát cenzurováno.

Během druhé světové války byl obviňován z kolaborace s nacisty, ale soudní řízení skončilo osvobozujícím rozsudkem. Po válce se mu znemožnilo vydávat a jeho dílo bylo cenzurováno. Zemřel 10. února 1961 v třebíčské nemocnici.