Základní údaje
| poznámka 1 | Přiložena expertiza PhDr. Mgr. Michaela Zachaře, 2003. Provenience: Dílo pochází z významné sbírky. |
| poznámka 2 | Z posudku PhDr. Michaela Zachaře: Motiv lávky v krajině není u Kavána neobvyklý, naopak setkáváme se s ním od umělcových nejranějších let. Již od roku 1893 namaloval v Mrklově u Jilemnice dřevěný mostek na obraze s nářečním názvem „Láuka k Betlému“ (č. kat. 85), a to v nezvyklé hloubkové perspektivě. V roce 1896 pak několikrát zvěčnil lávku přes Chrudimku v Bojanově a spolužák Mařákovec Bedřich Plaške ony poetické obrazy nazval „lávky na pavoučích nožkách“. Podobně v lokalitě Dílce u Jičína mezi lety 1900 až 1904 vícekráte využil malebný motiv s můstkem před Cidlinu, a to i na velkém formátově totožném plátně „U můstku“ (č. kat. 408), jež je reprodukováno na přebalu knihy F. Kaván (Praha, ODEON 1992). Týž formát má i plátno „Zimní pláň“ z doby kolem roku 1903. I v dalších letech jej vizuálně upoutávaly podobné bizarní útvary ztvárněné lidskou rukou ve volné přírodě. Vyhovovaly jeho naturelu venkovana milujícího přírodu i konání s ní spjaté. Až na samu mez dovedl tuto zvyklost v rozměrném obraze „Předčasný sníh s Voříškem“, kde na můstku sedí oblíbený pes ( č. kat. 600). Posuzovaný obraz vykazuje galerijní úroveň. Kompozice tří přehledných horizontálních plánů s markantním důrazem na vyznění oblohy traktovaná jistě bezděčnou, avšak i vtipnou osnovou diagonál zaručuje obrazu až dějovou působivost – je to pohyb v krajině symbolizovaný motivem cesty i letícími oblaky. Zároveň vyniká ladným splývavým koloritem odkazujícím na Antonína |
Popis
O autorovi
František Kaván se narodil 10. září 1866 ve Víchovské Lhotě. Po maturitě se rozhodl pro studium malířství na pražské Akademii výtvarných umění, kde studoval v krajinářském ateliéru pod vedením Julia Mařáka. Během svých studií se vyznačoval zaměřením na barvu a přikláněním se od náladovosti k realitě.
Byl významným českým malířem-krajinářem, ale také básníkem a překladatelem z ruštiny. Ve svém díle zachycoval především krajinu rodného kraje, zejména Krkonoše, Českomoravskou vrchovinu a Železné hory. Po realistickém začátku se v letech 1895–1899 přikláněl k symbolismu, avšak po roce 1900 se opět vrátil k čisté krajinomalbě s impresivně laděným realismem. Byl známý především svými zimními motivy.
František Kaván si během své kariéry vybudoval renomé jednoho z nejdůležitějších českých krajinářů, vedle jmen jako byli Otakar Lebeda a Antonín Slavíček. Jeho díla jsou dnes mimo jiné zastoupena ve sbírce pražské Národní galerie.
V osobním životě se František Kaván oženil dvakrát. Poprvé v srpnu 1896 s Helenou Váňovou, která byla jeho životní oporou až do své smrti v roce 1926. Poté, v květnu 1930, se oženil s Pavlínou Šírovou, vdovou po pardubickém malíři Janu Šírovi.
František Kaván zemřel 16. prosince 1941 v Libuni, kde je také pochován.
