Základní údaje
| poznámka 2 | V posledních letech se obrací zasloužená pozornost ke konceptuální poloze umělecké tvorby a k jejím jednotlivým i solitérním představitelům. Tvorba třineckého autora Jana Wojnara, stejně jako jeho kolegy Karla Adamuse, stála dlouhou dobu stranou veřejného zájmu a podporu měla pouze v okruhu brněnských umělců v čele s Jiřím Valochem, který práce konceptuálního a intermediálního charakteru od šedesátých let 20. století soustavně sledoval a prezentoval. Jan Wojnar patří k výrazným představitelům konceptuálního umění, který vyšel z okruhu autorů Nové citlivosti a vizuální poezie. Wojnarovy Přesýpací básně tvoří rozsáhlejší cyklus děl, které vznikaly průběžně od konce šedesátých do devadesátých letech 20. století. Jak naznačuje název, vztahují se k vizuální poezii, která nahradila psaný text a jednotlivé grafémy za jiné vizuální znaky řazené do syntaktické struktury. Oproti statickým dílům vizuální poezie jsou Přesýpací básně proměnlivým objektem, který je aktivizován přímou účastí diváka. Splňují charakter tzv. otevřeného díla, které definoval Umberto Eco jako proměnlivé, neukončené a nezařaditelné. 55 Kovanda Jiří *1953 Rukama |
Popis
O autorovi
Jan Wojnar, narozený v roce 1944, byl významný český umělec, označovaný někdy jako „nejradikálnější konceptualista v Československé a České republice“. Byl vizuálním básníkem, autorem obrazů, objektů, konceptuálních fotografických sérií, fotogramů a autorských knih. Jeho tvorba se vyznačovala důrazem na procesualitu, komplexní analýzu různých problémů a pečlivě propracované estetické provedení.
Jan Wojnar začal svou uměleckou kariéru od konce šedesátých let a během svého života vytvořil řadu sérií, ve kterých se zabýval mnoha problémy a tématy reflektovanými ve světovém konceptuálním umění. Jeho dílo často zdůrazňovalo interaktivitu s divákem a hrou s uměleckým dílem. Jeho cílem bylo iniciovat změnu ve vnímání okolní reality, a to buď přímým zapojením diváka do uměleckého procesu, nebo prostřednictvím nových myšlenkových postupů.
Wojnarovo dílo nebylo nijak explicitně formulováno, ale jeho záměr byl zřetelný v celoživotní práci, která se snažila posunout hranice a měnit způsob, jakým lidé chápou a vnímají svět. Jeho konceptuální přístup a inovativní myšlení přinesly do českého uměleckého prostoru nové impulzy a obohatily diskuzi o současném umění.
Zemřel v roce 2014 v Třinci
