Základní údaje
Poznámka 1 | Vystaveno: Galerie Langův dům ve Frýdku Místku,
23. února – 5. dubna 1996. |
Poznámka 2 | Směřování umělecké tvorby Radka Kratiny má svůj vnitřní logický vývoj, který
se odvíjel od informelní tvorby (s asamblážovými strukturami drobných předmětů,
reliéfních dekoláží) nebo vysokých reliéfů (z litých struktur na začátku
šedesátých let 20. století) ke konstruktivní a konkretistické výtvarné řeči s nově
nalezeným geometrickým řádem. Dobově aktuální témata dvou českých dominantních uměleckých proudů
(informelní a konstruktivní) rezonovala v Kratinově práci až do roku 1964, kdy
vznikl první zápalkový mobil. Drobný objekt tvořený obdélným rámečkem
vyplněným zápalkami se stal prvním variabilem, který ukázal Kratinovi nové netušené
možnosti kinetického umění, jehož se stal průkopníkem v českém, ale
i mezinárodním kontextu (vedle osobností jako byl Le Parc nebo P. Bury).
Ve druhé polovině šedesátých let 20. století vzniklo množství velkoformátových
dřevěných kinetických objektů – struktur, které Kratina natíral průmyslovými
barvami (bílá, červená, modrá), aby podpořil jejich optické vlastnosti
a proměnlivost. Z možností, které kinetismus nabízel, si Kratina vybral právě
ten způsob, který aktivizuje diváka a staví ho do role aktivního účastníka a spolutvůrce
díla. Teprve divákova účast oživuje umělecké dílo a umožňuje neustálou
proměnu a variabilitu. V roce 1970 vyměnil Kratina dřevo za kov, který lépe
splňoval jeho požadavky, zbavil díla posledních náznaků řemeslnosti spojené
s ručním opracováním materiálu a nabízel technickou dokonalost provedení
a širší možnosti kinetických vlastností |
Popis
O autorovi
Radoslav Kratina byl významný český výtvarník, který se věnoval různým uměleckým oborům, včetně sochařství, grafiky, průmyslového návrhářství, fotografie a malby. Narodil se 2. prosince 1928 v Brně.
Studoval na Škole uměleckých řemesel v Brně v letech 1943 až 1948, kde se věnoval textilnímu návrhářství. Později pokračoval ve studiu na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze, kde studoval u různých učitelů, včetně Josefa Nováka a Aloise Fišárka. Začal svou kariéru prací jako průmyslový návrhář textilu a hraček a měl výstavy v ÚLUV v Praze v roce 1961.
Kratina se věnoval volné tvorbě a experimentální grafice a reliéfním objektům. V 60. letech se zapojil do uměleckých hnutí, která se zabývala strukturální abstrakcí, lettrismem a konstruktivismem. Spoluzakládal Klub konkretistů a vystavoval v různých uměleckých prostředích včetně zahraničí. Po okupaci roku 1968 byl členy Klubu konkrétistů, kteří emigrovali, až do roku 1989 izolován a pracoval na svých objektech a fotografování náhrobků.
Po pádu komunismu byla obnovena činnost regionálních sdružení Klubu konkretistů a Kratina začal znovu vystavovat svá díla. Jeho práce byla zahrnuta do řady významných výstav mapujících moderní české výtvarné umění. Retrospektivní výstavy jeho díla proběhly po jeho smrti v roce 2000 a v roce 2013. Radoslav Kratina zanechal důležitou stopu v českém umění svými inovativními a experimentálními přístupy k různým uměleckým médiím.
Zemřel 10. září 1999 v Praze.