Základní údaje
Poznámka: | Ladislav Sutnar začíná kolem roku 1960 vytvářet z barevných papírů
koláže ženských aktů, které se následně stanou výchozím materiálem
pro serigrafie cyklu The Strip Street a později i pro akrylem malované
velkoformátové obrazy Venuší.
Sám Sutnar v předmluvě k albu, které vydal vlastním nákladem v lednu
1963, vysvětluje, že inspirací mu byl jeho první newyorský byt na
52. ulici v bloku mezi Madison Avenue a Broadway na začátku 40. let:
„Co by obecně vzato bylo tichou všední ulicí, se každou noc po jedenácté
stalo pověstnou strip street známou daleko široko jako městské centrum
sexu. … A teď když ta brutální ulice padla za oběť rozpínavé výstavbě
šedesátých let a zmizela v nenávratnu, bych rád v tomto albu ukázal svůj
osobní pohled na ty staré časy a na svlékající se vnadné ženy, které byly
zcela neodmyslitelnou součástí scenérie striptýzové ulice.“
K stylu svých obrazů tamtéž dodává: „Každá kresba je vlnou interpretací
dopadu rychlého, letmého nahlédnutí do potemnělé afrodizikální
atmosféry pohybujících se ženských těl, která se chvějí, natřásají, vlní,
kroutí a svíjejí. … K dramatickému přetlumočení těchto dojmů jsem si
za výtvarný prostředek zvolil zvýrazněnou a tvarově oproštěnou siluetu
pohybující se postavy, která kontrastuje s plochami vedle sebe kladených
nelomených barev. Vizuální zkratka vyústila v opticky výrazný, jednoduchý
obrazec. Název plakáty beze slov, uvedený v podtitulu tohoto souboru,
poukazuje na typický plakátový design, který je pro grafické listy této
série charakteristický.“ |
Popis
O autorovi
Ladislav Sutnar se narodil 9. listopadu 1897 v Plzni. Byl významným designérem, typografem a avantgardním umělcem, který patří k významným evropským umělcům v oblasti užitého a komerčního grafického designu a vizuální komunikace. Jeho práce byla často srovnávána s umělci jako Jan Tschichold, El Lisickij, Herbert Bayer a László Moholy-Nagy.
Sutnarova tvorba byla výrazná kontrasty, přehledným členěním informací a koncepční prací s fotografií, kolážemi a fotomontážemi. Jeho práce byly známé pro diagonální kompozici, která evokovala pohyb v prostoru, a pro dekorativní prvky.
Mezi jeho různorodé grafické práce patřily plakáty, knižní grafika, obchodní design, hračky, užité předměty a typografie. Zvláště vynikl ve své práci pro Artěl, kde navrhoval stolní nádobí a náčiní, včetně picího skla a příborů.
Jeho výstavní tvorba byla také revoluční. Dokázal běžné předměty, jako například technické sklo, vystavit s neobyčejnou výtvarnou grácií. Jeho výstava československého umění a uměleckého průmyslu ve Stockholmu v roce 1931 byla velmi úspěšná.
Ladislav Sutnar byl aktivním antikomunistou, což mu v komunistickém režimu neprospělo. Jeho práce nebyla v té době uznávána a byla téměř zapomenuta. Dlouho po jeho smrti se však jeho dílo začalo opět objevovat a ocenění. Zemřel 13. listopadu 1976 v New Yorku, USA.