Symposion č. III/76 je součástí sbírky. Slovenské národné galerie, SNG, pod invent. č. G 13974/1 Symposion III, 1976, in memoriam Miloš Laky V sedmdesátých letech 20. století se tvorba grafických edic, alb, grafických listů a pohlednic (mail art) stala v tehdejším Československu jednou z důležitých forem sdílení a distribuce neoficiálního, především konceptuálně orientovaného umění, nejen blízkému okruhu přátel, ale také širšímu publiku. Na Slovensku působil od šedesátých let 20. století široký okruh umělců, který se prostřednictvím kolektivních performativních akcí, společných happeningů, setkáváním v soukromí bytů vymanil z tradičního galerijního prostředí, ale také z všudypřítomného politického dohledu a cenzury a vytvořil vlastní paralelní alternativní platformu pro setkávání a sdílení neoficiálního umění. Do těchto souvislostí patří nabízené album grafických listů, kreseb a tisků s názvem Symposion III z roku 1976. Album navázalo na předchozí edice, které inicioval Miloš Laky, významný slovenský konceptuální umělec, v roce 1974 jako pokračování samizdatových tisků s názvem Čas I a Čas II, vydaných v roce 1973 skupinou umělců, které měly stejně jako Symposion I z roku 1974 podobu plakátů manifestujících a dokumentujících umělecké intervence a instalace, jež byly distribuovány jako alternativní forma výstavy. Symposion II – Zmrazená informácia z roku 1975 bylo již připraveno jako album s výtvarnými díly nesoucími poselství pro budoucnost, ale vzhledem ke zvýšení cenzurního tlaku nebylo album publikováno, nýbrž uloženo a zakopáno v lesích Malých Karpat. Symposion III – In memoriam Miloš Laky bylo vydáno jako pocta autorovi při příležitosti prvního výročí jeho smrti a prezentováno dne 4. září 1976 na neveřejném setkání s názvem Depozit, které pořádal Dezider Tóth, významný slovenský konceptuální umělec a jeden z autorů alba. Do alba přispěli svými díly klíčoví autoři slovenské alternativní umělecké scény a teoretik Tomáš Štrauss album doplnil o biografii a popis díla Miloše Lakyho. Součástí alba je vedle řady grafických listů, monotypů, návrhů a kreseb také unikátní dílo Biely prostor v bielom prostore umělců. - Hlásime sa k slobodnej „čistej senzitívnosti“, ktorá je absolútna a je jedinou možnosťou „čistého senzitívneho umenia“. - Dištancujeme sa od všetkých foriem vysvetľovania čistej senzitívnosti, pretože „čistá senzitívnosť je vo svojej čistej aktivite absolútna. Stano Filka, Miloše Lakyho a Jána Zavarského vznikající v rozmezí let 1973–1979. Dnes již kultovní komplexní dílo, sestávající z množství jednotlivých prací a uměleckého manifestu, bylo v roce 1974 na jednu noc tajně vystaveno v brněnském Domě umění. Biely prostor v bielom prostore představuje radikálně novou koncepci uměleckého díla, představenou jako formu čisté emoce a transcendence artikulované v prostoru. Klíčovou roli hraje v díle bílá barva jako prostředek nové senzibility, demateralizované a nehmotné skutečnosti. Dílo se zásadním způsobem zapsalo do historie umění jako legendární projekt, přinášející nová umělecká východiska reagující na totalitární ideologii tehdejší doby. S. FILKO – M. LAKY – J. ZAVARSKÝ – 1974–1975 dohromady

Bartusz Juraj *1933, Bočkay Milan *1946, Bočkayová Klára *1948, Ďurček Ľubomír *1948, Fila Rudolf 1932–2015, Filko Stano 1937–2015, Fischer Daniel *1950, Havrilla Vlado *1943, Jakubík Villiam *1945, Jankovič Jozef 1937–2017, Kern Michal 1938–1994, Koller Július 1939–2007, Kordoš Vladimír *1945, Laubert Otto *1946, Meliš Juraj 1942–2016, Minárik Igor *1948, Mlynárčik Alex *1934, Mudroch Marián 1945–2019, Sikora Rudolf *1946, Štěpán Ivan 1937–1986, Štraus Tomáš 1931–2013, Thurzo Peter *1946, Tóth Dezider *1946, Urbásek Miloš 1932–1988, Zavarský Ján 1948–2022, Želibská Jana *1941