Alois Moravec byl český malíř, grafik, ilustrátor a pedagog, narodil se 5. ledna 1899 v Chyškách a zemřel 6. března 1987 v Praze. Jeho umělecká kariéra byla bohatá a plná významných děl, která reflektovala český venkov a zejména krajinu jižních Čech.

Své první kreslířské dovednosti získal od svého otce a později se vzdělával na měšťanské škole v Horažďovicích. Poté studoval na UMPRUM v Praze v letech 1913–1916 pod vedením významných profesorů jako Emanuel Dítě, Arnošt Hofbauer a František Kysela. Následně se přesunul na Akademii výtvarných umění, kde studoval grafickou speciálku pod vedením Maxe Švabinského.

Moravec byl aktivním členem různých uměleckých spolků a sdružení, jako Umělecká beseda, SČUG Hollar a Sdružení jihočeských výtvarníků. Jeho ilustrační práce byly vyhledávané, zejména pro knihy spojené s českým venkovem. Jeho malířská tvorba byla však nejvýznamnější v oblasti krajiny.

Jeho krajinářské obrazy byly založeny na lásce k jižním Čechám a zejména krajině Šumavy. Jeho díla zachycovala nejen malebnou krajinu, ale také životní podoby lidí žijících v této oblasti. Maloval scenérie z různých míst, včetně Šumavy, Písecka, Strakonicka, Českobudějovicka a dalších. Jeho obrazy zobrazovaly voraře, převozníky, pracující venkovany, plavení koní, výlovy rybníků a další venkovské scény. Jeho díla byla ceněna nejen pro estetickou hodnotu, ale také pro svou dokumentární hodnotu, která zachycovala život a tradice venkovského života v jižních Čechách.