Popis
název díla: Její sukýnka
datace: rok 1906
technika: olej na plátně
rozměry malby: 54 x 42 cm
stav: malba je ve velmi dobrém původním stavu, originální blondelový rám
Na rubu vlastnoručně psané ověření pravosti od umělcovy dcery Ivanky Bukovac.
Text ověření: Stvrzuji tímto, že toto dílo "Pradlena" jest prací mého otce prof. Vlaho Bukovace z roku 1906. Ivanka Bukovac Javorská, Praha listopad 1942.
Obraz je reprodukovaný barevně i černobíle na starých pohlednicích, které si sám Vlaho Bukovac nechával vydávat. Originály těchto pohlednic jsou přiloženy k tomuto dílu.
Na blind rámu je razítko známého pražského prodejce malířských potřeb Ludvíka Císaře.
Na zadní straně plátna uvedeno číslo br 169 a číslo 144.
Znalecký posudek: PhDr. Naděžda Blažíčková-Horová
Z posudku: „Předložený žánrový obraz Její sukýnka (Pradlena) představující postavu mladé dívky je nepochybným a zdařilým dílem malíře jihoslovanského původu Vlaho Bukovace. Malíř narozený v Dubrovníku se školil na doporučení biskupa Strossmayera po roce 1873 na malířské škole v San Francisku a od roku 1877 na Akademii des Beaux Arts v Paříži u prof. A. Cabanela. Na pařížských Salónech upoutával obrazy z prostředí Černé Hory a Hercegoviny, ve kterých navázal na Jaroslava Čermáka. V Záhřebu namaloval oponu pro tamní divadlo a v Bělehradu portrétoval krále Alexandra. V roce 1903 byl povolán do pedagogického sboru na pražskou Akademii výtvarných umění, kam trvale přesídlil.
Bukovac maloval historické výjevy a žánry, ale především se uplatnil jako portrétista a malíř ženských postav. Předložený pohled na mladou dívku peroucí si na valše sukýnku názorně ukazuje Bukovacovu postimpresionistickou malbu působivého koloritu, která upoutává a i dnes svědčí o Bukovacovu talentu a jeho vynikajícím malířském umění.“
Znalecký posudek: Doc. PhDr. Josef Maliva.
Písemné ověření originality: PhDr. Mgr. Michael Zachař
O autorovi
Vlaho Bukovac byl významný chorvatský malíř, jehož životní příběh byl pozoruhodný a plný dobrodružství. Narodil se 4. července 1855 v Cavtatu u Dubrovníku a zemřel 23. dubna 1922 v Praze. Již v jedenácti letech opustil svůj domov a vydal se na cestu, která ho přivedla do mnoha koutů světa.
V roce 1877 se usadil v Paříži, kde se stal žákem významného malíře Alexandra Cabanela. Během svého pobytu v Paříži se setkal s dalšími umělci, jako byli Václav Brožík a Vojtěch Hynais. V této době začal rozvíjet své malířské schopnosti a získával cenné zkušenosti.
Jedním z jeho významných děl byla slavnostní opona pro Národní divadlo v Záhřebu. Jeho umělecká kariéra ho však zavedla i do Vídně a nakonec do Prahy. Zde v roce 1903 začal působit jako profesor na Akademii výtvarných umění. V jeho ateliéru se formovaly další významné osobnosti českého uměleckého světa, jako například Emil Filla, Bohumil Kubišta a Bedřich Feigl.
Vlaho Bukovac byl známý především pro své portréty, které vytvářel s precizností a citlivostí. Vedle portrétů se však nevyhýbal ani krajinářským motivům. Jeho umělecký styl se vyvíjel a měnil se v průběhu času. Původně začínal jako realista, avšak postupně procházel impresionismem až k pointilismu, což byl styl založený na využívání malých barevných bodů.
Jeho umělecký odkaz je významný nejen díky jeho vlastní tvorbě, ale také díky vlivu, který měl na další generace umělců. Jeho schopnost přenášet znalosti a umělecké techniky na své žáky na Akademii výtvarných umění v Praze zanechala trvalý otisk v českém uměleckém prostředí.
Vlaho Bukovac zanechal bohaté dědictví v uměleckém světě a jeho díla jsou důležitým prvkem chorvatského i českého kulturního dědictví.
